Sloka 1:

Velký mudrc Maitreya řekl Vidurovi: Když král vstoupil do svého města, bylo na jeho přivítání nádherně vyzdobené perlami, květinovými girlandami, krásnými látkami a zlatými bránami a celé bylo provoněné pronikavou vůní tyčinek.

Sloka 2:

Uličky, cesty a malé parky celého města byly pokropené voňavou vodou z byliny aguru a santálového dřeva a všude byla výzdoba z celého ovoce, květů, navlhčeného obilí, různých nerostů a lamp, což byly samé příznivé předměty.

Sloka 3:

Na křižovatkách byly trsy ovoce a květů, sloupy z banánovníků a větve betelových stromů. Všechna tato výzdoba byla velice přitažlivá.

Sloka 4:

Když král procházel městskou branou, všichni občané ho uvítali množstvím příznivých předmětů, jako jsou lampy, květy a jogurt. Přivítalo ho také mnoho krásných svobodných dívek, jejichž těla zdobily různé šperky; zvláště náušnice, které narážely jedna do druhé.

Sloka 5:

Když král vcházel do paláce, zněly lastury a kotle, kněží zpívali védské mantry a profesionální přednašeči recitovali různé modlitby. Král však přes všechno toto obřadné přivítání nebyl ani v nejmenším ovlivněn.

Sloka 6:

Jak důležití, tak i obyčejní občané krále velice srdečně vítali a také on jim dával požehnání, po kterých toužili.

Sloka 7:

Král Pṛthu převyšoval i tu největší duši, a proto byl hoden úcty všech. Za své vlády nad celým světem vykonal mnoho slavných činů a velkodušnost ho nikdy neopouštěla. Poté, co se dočkal tak velkého úspěchu a slávy, která se rozšířila po celém vesmíru, dosáhl nakonec lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 8:

Sūta Gosvāmī pokračoval: Ó Śaunako, vůdce velkých mudrců, poté, co velký oddaný Vidura vyslechl Maitreyovo vyprávění o různých činnostech Mahārāje Pṛthua — plně kvalifikovaného a oslavovaného původního krále, který byl veleben po celém světě — velice pokorně Maitreyu Ṛṣiho uctil a položil mu následující otázku.

Sloka 9:

Vidura pravil: Můj drahý brāhmaṇo Maitreyo, je nesmírně povzbuzující slyšet, že velcí mudrci a brāhmaṇové dosadili na trůn krále Pṛthua. Všichni polobozi ho obdarovali nesčetnými dary a on rozšířil svůj vliv díky tomu, že získal sílu osobně od Pána Viṣṇua. Velice tak zlepšil podmínky na Zemi.

Sloka 10:

Pṛthu Mahārāja vykonával tak slavné činy a byl ve svém způsobu vládnutí tak velkodušný, že všichni králové a polobozi na různých planetách dodnes kráčejí v jeho stopách. Kdo by nechtěl naslouchat o jeho věhlasných skutcích? Přeji si o Pṛthuovi Mahārājovi slyšet víc a víc, protože jeho činnosti jsou velice zbožné a příznivé.

Sloka 11:

Velký světec Maitreya řekl Vidurovi: Můj milý Viduro, král Pṛthu žil na území mezi dvěma velkými řekami, Gangou a Yamunou. Jelikož oplýval bohatstvím, zdálo se, že si užívá svého předurčeného štěstí, aby zmenšil výsledky svých minulých zbožných činností.

Sloka 12:

Mahārāja Pṛthu neměl jako král soupeře a třímal žezlo vlády nad všemi sedmi ostrovy Země. Kromě světců, brāhmaṇů a potomků Nejvyšší Osobnosti Božství (vaiṣṇavů) si nikdo nemohl dovolit neuposlechnout jeho neodvolatelných příkazů.

Sloka 13:

Jednou král Pṛthu zahájil velikou oběť, na které se shromáždili všichni proslulí svatí mudrci, brāhmaṇové, polobozi z vyšších planetárních soustav a velcí svatí králové, známí jako rājarṣiové.

Sloka 14:

Mahārāja Pṛthu nejprve uctil všechny ctihodné návštěvníky tohoto velkého shromáždění s ohledem na jejich postavení. Když poté povstal uprostřed přítomných, vypadalo to, jako by mezi hvězdami vyšel úplněk.

Sloka 15:

Král Pṛthu byl vysoký a statný, měl široká ramena, mohutné paže a světlou pleť. Jeho vzezření bylo vážné. Měl rovný nos, oči jasné jako vycházející slunce a v jeho nádherném obličeji zářily krásné zuby.

Sloka 16:

Mahārāja Pṛthu měl širokou hruď a silný pas. Břicho s vráskami na kůži svou stavbou připomínalo banyánový list. Jeho pupek byl spirálovitě točený a hluboký, stehna měla zlatý odstín a nárt byl klenutý.

Sloka 17:

Měl kadeřavé vlasy černé barvy, jež byly velmi jemné a hladké, a jeho krk, který se podobal lastuře, zdobily příznivé linie. Na sobě měl velice cenné dhotī a na horní části těla krásný přehoz.

Sloka 18:

Když měl být Mahārāja Pṛthu zasvěcen do vykonání oběti, musel odložit svůj drahocenný šat, a tak bylo možné spatřit jeho přirozenou tělesnou krásu. Bylo velice příjemné se dívat, jak si obléká černou jelení kůži a na ruce má prsten z trávy kuśa, neboť to umocňovalo přirozenou krásu jeho těla. Než začal vykonávat oběť, podřídil se všem usměrňujícím zásadám.

Sloka 19:

Aby povzbudil členy shromáždění a zvýšil jejich blaženost, pohlédl na ně očima, které vypadaly jako hvězdy na nebi, jež pokrývá rosa. Potom k nim silným hlasem promluvil.

Sloka 20:

Řeč Mahārāje Pṛthua byla krásná, plná přirovnání, jasně srozumitelná a velmi příjemná na poslech. Všechna jeho slova byla vážná a rozhodná. Vypadá to, že když hovořil, vyjadřoval svou osobní realizaci Absolutní Pravdy, aby tak prospěl všem přítomným.

Sloka 21:

Král Pṛthu pravil: Ó vznešení členové shromáždění, nechť je vám osud příznivý! Ó velké duše, které jste se přišly zúčastnit tohoto setkání, vyslechněte prosím pozorně mou modlitbu. Ten, kdo je skutečně zvídavý, musí předložit své rozhodnutí shromáždění ušlechtilých duší.

Sloka 22:

Král Pṛthu pokračoval: Milostí Nejvyššího Pána jsem byl jmenován králem této planety. Třímám žezlo, abych vládl občanům, chránil je před veškerým nebezpečím a dával jim zaměstnání odpovídající jejich postavení ve společenském řádu, který vychází z védských pokynů.

Sloka 23:

Mahārāja Pṛthu řekl: Myslím, že vykonáváním svých královských povinností budu moci dospět k vytouženým cílům, které popisují odborníci v oblasti védského poznání. Toho lze bezpochyby dosáhnout potěšením Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána, který vidí osud všech.

Sloka 24:

Každý král, který neučí své občany, jak mají vykonávat své příslušné povinnosti v rámci vareṇ a āśramů, ale pouze od nich vymáhá poplatky a daně, je nucen trpět za jejich bezbožné činnosti. Kromě tohoto ponížení navíc přichází o své vlastní štěstí.

Sloka 25:

Pṛthu Mahārāja pokračoval: Proto byste, moji drazí občané, měli pro posmrtné blaho svého krále řádně vykonávat své povinnosti podle vašeho postavení ve varṇě a āśramu a neustále myslet na Nejvyšší Osobnost Božství ve svém srdci. Tak ochráníte vlastní zájmy a udělíte svému králi milost co se týče jeho blaha po smrti.

Sloka 26:

Žádám všechny polobohy, předky a světce, kteří mají čistá srdce, aby podpořili můj návrh, neboť po smrti se o výsledky činnosti rovnoměrně dělí ten, kdo ji koná, kdo ji řídí a kdo ji podporuje.

Sloka 27:

Mé drahé ctihodné dámy a ctihodní pánové, podle autoritativních výroků śāster musí existovat svrchovaná autorita, která udílí příslušné odměny za naše současné činnosti. Proč by se jinak rodili lidé, kteří jsou neobyčejně krásní a mocní v tomto životě i v životě po smrti?

Sloka 28-29:

To potvrzují nejen důkazy ve Vedách, ale také osobní chování velkých osobností, jako je Manu, Uttānapāda, Dhruva, Priyavrata a můj děd Aṅga, jakož i mnoha dalších velkých osobností a obyčejných živých bytostí, jejichž příkladem jsou Mahārāja Prahlāda a Bali. Ti všichni věří v Nejvyšší Osobnost Božství — Pána, Jenž nosí kyj.

Sloka 30:

I když jsou odporné osoby — jako byl můj otec Vena, vnuk zosobněné smrti — na cestě náboženství zmatené, všechny velké osobnosti (jako ty, o kterých jsem se zmínil) se shodují, že jediným dárcem požehnání co se týče náboženství, hospodářského rozvoje, smyslového požitku, osvobození či povýšení na nebeské planety je v tomto světě Nejvyšší Osobnost Božství.

Sloka 31:

Sklonem sloužit lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství mohou trpící lidé okamžitě odstranit nečistotu, která se nahromadila v jejich myslích během nesčetných zrození. Podobně jako voda Gangy, která pramení z prstů na lotosových nohách Pána, i tento proces ihned očišťuje mysl, a tak se postupně rozvíjí duchovní vědomí, vědomí Kṛṣṇy.

Sloka 32:

Když se oddaný uchýlí k lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství, je zcela zbaven všeho neporozumění a mentální spekulace a začne jednat odříkavě. To je možné jedině tehdy, když je posílen praktikováním bhakti-yogy. Jakmile jednou přijme útočiště u chodidel lotosových nohou Pána, již nikdy se nevrátí do tohoto hmotného světa, plného trojího utrpení.

Sloka 33:

Pṛthu Mahārāja radil svým občanům: Buďte neustále otevření a s použitím své mysli, slov, těla a výsledků svých předepsaných povinností se snažte oddaně sloužit Pánu. Věnujte svou službu lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství s plnou důvěrou a bez výhrad, podle svých schopností a příslušných zaměstnání. Pak jistě úspěšně dosáhnete konečného cíle svých životů.

Sloka 34:

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je transcendentální a neznečištěný tímto hmotným světem. Je soustředěnou duší bez hmotné rozmanitosti, ale přesto pro dobro podmíněné duše přijímá různé druhy obětí vykonávané za pomoci různých hmotných prvků, obřadů a manter a nabízené polobohům pod různými jmény podle zájmu a cíle vykonavatelů.

Sloka 35:

Nejvyšší Pán prostupuje vším, ale zároveň je projevený v různých druzích těl, které vznikají kombinací hmotné přírody, času, tužeb a předepsaných povinností. Tímto způsobem se vyvíjejí různé druhy vědomí, tak jako oheň, který je v podstatě vždy stejný, hoří různě podle tvaru a rozměrů palivového dřeva.

Sloka 36:

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je vládcem a poživatelem výsledků všech obětí a také nejvyšším duchovním mistrem. Vy všichni občané Země, kteří se mnou máte vztah a uctíváte Ho prostřednictvím svých předepsaných povinností, mi dáváte svou milost. Velice vám proto děkuji.

Sloka 37:

Brāhmaṇové a vaiṣṇavové jsou slavní svými charakteristickými vlastnostmi — snášenlivostí, askezí, poznáním a vzděláním. Díky všem těmto duchovním přednostem jsou vaiṣṇavové mocnější než členové královského rodu. Proto se doporučuje, aby vládci před těmito dvěma společenstvími nedávali najevo svou hmotnou sílu a vyhýbali se přestupkům vůči nim.

Sloka 38:

Nejvyšší Osobnost Božství, nejstarší, věčný Bůh, nejpřednější ze všech velkých osobností, získal výsadu Své nehynoucí slávy, která očišťuje celý vesmír, uctíváním lotosových nohou těchto brāhmaṇů a vaiṣṇavů.

Sloka 39:

Nejvyššího Pána, který je věčně nezávislý a sídlí v srdci každého, velice těší ti, kdo kráčejí v Jeho stopách a bezvýhradně slouží potomkům brāhmaṇů a vaiṣṇavů, neboť Pán je brāhmaṇům a vaiṣṇavům vždy drahý a oni jsou vždy drazí Jemu.

Sloka 40:

Pravidelnou službou brāhmaṇům a vaiṣṇavům lze očistit své srdce. Tak může člověk prožívat nejvyšší mír a osvobození od připoutanosti ke hmotě a být spokojený. V tomto světě neexistuje vyšší plodonosná činnost, než je služba brāhmaṇům, neboť tou lze potěšit polobohy, jimž je určeno mnoho obětí.

Sloka 41:

Přestože Nejvyšší Osobnost Božství Ananta jí prostřednictvím ohňových obětí nabízených ve jménu různých polobohů, nenachází v přijímání potravy skrze oheň takové potěšení, jako když přijímá obětiny prostřednictvím úst oddaných a učených mudrců, neboť tehdy neopouští společnost oddaných.

Sloka 42:

V bráhmanské kultuře je věčně zachováno transcendentální postavení brāhmaṇy, neboť příkazy Ved jsou přijímány s vírou, askezí, naprostým ovládáním smyslů a mysli, meditací a podle závěrů písem. Takto je osvětlen skutečný cíl života, stejně jako se tvář dokonale odráží v čistém zrcadle.

Sloka 43:

Ó ctihodné shromážděné osobnosti, prosím vás všechny o požehnání, abych až do konce svého života mohl na své koruně neustále nosit prach z lotosových nohou takových brāhmaṇů a vaiṣṇavů. Ten, kdo nosí takový prach na své hlavě, se rychle zbaví všech reakcí vzešlých z hříšného života a nakonec vyvine všechny dobré a žádoucí vlastnosti.

Sloka 44:

Každý, kdo získá bráhmanské kvalifikace — jehož jediným majetkem je náležité chování, jenž je vděčný a přijímá útočiště u zkušených osob—obdrží všechno bohatství světa. Přeji si proto, aby Nejvyšší Pán a Jeho společníci byli spokojeni s třídou brāhmaṇů, s kravami a se mnou.

Sloka 45:

Velký mudrc Maitreya řekl: Když všichni polobozi, obyvatelé Pitṛloky, brāhmaṇové a světci přítomní na setkání slyšeli krále Pṛthua tak pěkně hovořit, pochválili ho vyjádřením své přízně.

Sloka 46:

Všichni prohlásili, že se potvrdil závěr Ved o tom, že jednáním putry neboli syna může člověk dobýt nebeské planety, neboť nejhříšnějšího Venu, zabitého kletbou brāhmaṇů, nyní jeho syn Mahārāja Pṛthu vysvobodil z nejtemnějšího pekla.

Sloka 47:

Také Hiraṇyakaśipu, který svými hříšnými činnostmi neustále popíral svrchovanost Nejvyšší Osobnosti Božství, vstoupil do nejtemnějšího pekla, ale milostí svého velkého syna Prahlāda Mahārāje byl rovněž osvobozen a vrátil se domů, zpátky k Bohu.

Sloka 48:

Všichni svatí brāhmaṇové oslovili Pṛthua Mahārāje: Ó nejlepší z válečníků, ó otče této planety, budiž požehnán dlouhým životem, neboť jsi velice oddán neomylnému Nejvyššímu Pánovi, který je vládcem celého vesmíru.

Sloka 49:

Přítomní pokračovali: Milý králi Pṛthu, tvá pověst je nejčistší ze všech, neboť kážeš slávu toho, kdo je ze všech nejslavnější — Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána brāhmaṇů. Jelikož nás potkalo velké štěstí mít tě za svého vládce, máme za to, že žijeme pod přímou vládou Pána.

Sloka 50:

Náš drahý pane, vládnout občanům je tvou předepsanou povinností. Není to nic úžasného v případě osobnosti, jako jsi ty, který s takovou náklonností pečuješ o zájmy občanů, jelikož jsi plný milosti. Taková je vznešenost tvé povahy.

Sloka 51:

Občané pokračovali: Dnes jsi nám otevřel oči a ukázal, jak dospět na druhou stranu oceánu temnoty. Na základě svých minulých činů a řízením vyšší moci jsme zapleteni v síti plodonosných činností a ztratili jsme z dohledu životní cíl. Proto bloudíme vesmírem.

Sloka 52:

Drahý pane, nacházíš se na úrovni čistého dobra, a proto jsi dokonalým zástupcem Nejvyššího Pána. Jsi oslavován svou vlastní mocí a celý svět udržuješ tak, že zavádíš bráhmanskou kulturu a v rámci svých kšatrijských povinností poskytuješ ochranu všem.