Śrīmad-bhāgavatam 4.19.8
Verš
kṣīra-dadhy-anna-go-rasān
taravo bhūri-varṣmāṇaḥ
prāsūyanta madhu-cyutaḥ
Synonyma
Překlad
Plynoucí řeky oplývaly všemi chutěmi — sladkou, ostrou, kyselou a dalšími — a velké stromy dávaly hojnost ovoce a medu. Krávy spásaly dostatek zelené trávy a poskytovaly velké množství mléka, tvarohu, přečištěného másla a dalších těchto potřeb.
Význam
Když řeky nejsou znečištěné a mohou téci přirozeně, s tím, že někdy také zaplaví zemi, stane se země velice úrodnou a může dávat veškerou zeleninu, stromy a rostliny. Slovo rasa znamená “chuť”. Všechny rasy jsou ve skutečnosti chutě obsažené v zemi, a jakmile se do půdy zasejí semena, vyrůstají různé stromy, které uspokojí naše různé chutě. Například cukrová třtina dává šťávu pro uspokojení naší chuti na sladké a pomeranče dávají šťávu se sladkokyselou chutí. Existují také ananasy a další ovoce a zároveň roste i čili pro uspokojení naší chuti na ostré. Z jedné a téže půdy pocházejí prostřednictvím různých semen různé chutě. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (7.10): bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām—“Jsem původní semeno veškeré existence.” Vše je tedy zařízeno. Īśopaniṣad praví: pūrṇam idam. Nejvyšší Osobnost Božství obstarává všechny životní potřeby. Lidé by se tedy měli naučit, jak uspokojit yajña-puruṣu, Pána Viṣṇua. Živá bytost je Pánovou nedílnou částí, a uspokojení Pána je tedy jejím prvořadým úkolem. Celý svět je proto uspořádán tak, že živá bytost musí plnit povinnosti podle svého přirozeného postavení, a když tak nečiní, musí trpět. To je zákon přírody.
Slova taravo bhūri-varṣmāṇaḥ označují velmi bujné vzrostlé stromy s velkými kmeny. Tyto stromy měly za úkol dávat med a různé druhy ovoce. Les má tedy také své poslání — dávat med, ovoce a květy. V Kali-yuze sice v lesích roste mnoho velkých stromů, ale jelikož se nevykonává yajña, nedávají bohužel dostatek ovoce a medu. Vše tedy závisí na yajñi. Nejlepším způsobem, jak vykonávat yajñu v tomto věku, je šířit saṅkīrtanové hnutí po celém světě.