Śrīmad-bhāgavatam 4.17.34
Verš
bhūtendriyāntaḥ-karaṇātmakaṁ vibho
saṁsthāpayiṣyann aja māṁ rasātalād
abhyujjahārāmbhasa ādi-sūkaraḥ
Synonyma
saḥ — On; vai — jistě; bhavān — Ty; ātma — Tebou; vinirmitam — vytvořený; jagat — tento svět; bhūta — hmotné prvky; indriya — smysly; antaḥ-karaṇa — mysl, srdce; ātmakam — sestávající z; vibho — ó Pane; saṁsthāpayiṣyan — udržuješ; aja — ó nezrozený; mām — mě; rasātalāt — z pekelných oblastí; abhyujjahāra — vynesl; ambhasaḥ — z vody; ādi — původní; sūkaraḥ — kanec.
Překlad
Můj milý Pane, jsi věčně nezrozený. Jednou jsi mě v podobě původního kance zachránil z vod na dně vesmíru. Svou vlastní energií jsi stvořil všechny hmotné prvky, smysly a srdce, abys zajistil udržování světa.
Význam
Tento verš se vztahuje na dobu, kdy se Pán Kṛṣṇa zjevil jako svrchovaný kanec, Varāha, a zachránil Zemi, která byla potopená ve vodě. Asura Hiraṇyākṣa ji vychýlil z její oběžné dráhy a uvrhl do vod oceánu Garbhodaka. Poté ji Pán v podobě původního kance zachránil.