Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.9.16

Verš

yo vā ahaṁ ca giriśaś ca vibhuḥ svayaṁ ca
sthity-udbhava-pralaya-hetava ātma-mūlam
bhittvā tri-pād vavṛdha eka uru-prarohas
tasmai namo bhagavate bhuvana-drumāya

Synonyma

yaḥ — ten, který; vai — jistě; aham ca — také já; giriśaḥ ca — také Śiva; vibhuḥ — Všemocný; svayam — osobně (jako Viṣṇu); ca — a; sthiti — udržování; udbhava — stvoření; pralaya — zničení; hetavaḥ — příčiny; ātma-mūlam — s kořeny sám v sobě; bhittvā — který prostoupil; tri-pāt — tři kmeny; vavṛdhe — vyrostly; ekaḥ — jeden jediný; uru — mnoho; prarohaḥ — větví; tasmai — Jemu; namaḥ — poklony; bhagavate — Osobnosti Božství; bhuvana-drumāya — stromu všech planetárních systémů.

Překlad

Ó můj Pane, jsi původním kořenem stromu všech planetárních systémů. Tento strom nejprve prorostl hmotnou přírodu třemi kmeny—mnou, Śivou a Tebou, Všemocným, pro stvoření, udržování a zničení—a my tři jsme se rozrostli do mnoha větví. Klaním se proto Tobě, stromu vesmírného projevu.

Význam

Vesmírný projev se nejprve dělí na tři světy — vyšší, nižší a střední planetární systémy — a dále se rozšiřuje na čtrnáct planetárních systémů, přičemž původním kořenem je projev Nejvyšší Osobnosti Božství. Hmotná příroda, která se zdá být příčinou vesmírného projevu, je pouze prostředníkem, energií Pána. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (9.10): mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram. “Hmotná příroda se zdá být příčinou veškerého tvoření, udržování a ničení jedině pod dohledem Nejvyššího Pána.” Pán se expanduje do tří: Viṣṇu pro udržování, Brahmā pro tvoření a Śiva pro ničení. Z těchto tří hlavních zástupců Pána, kteří vládnou třem kvalitám hmotné přírody, je Viṣṇu Všemocný, a přestože sídlí v hmotném světě, aby ho udržoval, nepodléhá zákonům hmotné přírody. Druzí dva, Brahmā a Śiva, i když jsou téměř stejně mocní jako Viṣṇu, podléhají vládě hmotné energie Nejvyššího Pána. Představa mnoha bohů vládnoucích mnoha složkám hmotné přírody je omyl pošetilých panteistů. Bůh je jeden jediný a je původní příčinou všech příčin. Stejně jako je ve vládě mnoho ministrů, tak i o řízení vesmíru se stará mnoho správců.

Impersonalisté kvůli svému nedostatečnému poznání nevěří v osobní řízení světa. V tomto verši je však jasně vysvětleno, že vše je osobní a nic není neosobní. O tom jsme již hovořili v úvodu a v tomto verši je to potvrzeno. Strom hmotného projevu je popsán v patnácté kapitole Bhagavad-gīty jako strom aśvattha, který roste kořeny vzhůru. Takový strom známe v podobě odraženého obrazu stromu na břehu vodní nádrže. Když se zrcadlí na hladině vody, vypadá, jako kdyby visel za kořeny korunou dolů. Strom stvoření, který je zde popsán, je pouhým stínem reality — Parabrahmanu, Viṣṇua. Skutečný strom existuje jako projev vnitřní energie na Vaikuṇṭhalokách a strom odražený v hmotné přírodě je jeho pouhým stínem. Teorie impersonalistů, že v Brahmanu neexistuje rozmanitost, je nesprávná, protože odražený strom, popsaný v Bhagavad-gītě, nemůže existovat, aniž by byl odrazem skutečného stromu. Skutečný strom stojí ve věčné duchovní přírodě, plné transcendentální rozmanitosti, a Pán Viṣṇu je i jeho kořenem. Pán je kořenem jak skutečného stromu, tak neskutečného, ale neskutečný strom je pouze převráceným odrazem skutečného stromu. Brahmā se zde klaní jménem svým a také jménem Pána Śivy skutečnému stromu, Nejvyššímu Pánovi.