Śrīmad-bhāgavatam 3.6.7

Verš

sa vai viśva-sṛjāṁ garbho
deva-karmātma-śaktimān
vibabhājātmanātmānam
ekadhā daśadhā tridhā

Synonyma

saḥ — to; vai — jistě; viśva-sṛjām — gigantické podoby virāṭ; garbhaḥ — celková energie; deva — životní energie; karma — životní činnost; ātma — vlastní já; śaktimān — plné energií; vibabhāja — rozdělil; ātmanā — Sebou; ātmānam — Sebe; ekadhā — v jednom; daśadhā — v deseti; tridhā — a ve třech.

Překlad

Celková energie mahat-tattvy v podobě gigantické virāṭ-rūpy se potom Sama rozdělila na vědomí živých bytostí, životní činnosti a pojetí vlastní totožnosti, které se dále dělí na jedno, deset a tři.

Význam

Vědomí je základní charakteristikou živé bytosti neboli duše. Existence duše se projevuje v podobě vědomí jako jñāna-śakti. Celkové vědomí je vědomí gigantické virāṭ-rūpy a totéž vědomí se částečně projevuje v individuálních živých bytostech. Je činné pomocí životního vzduchu, který se dělí na deset druhů. Životní vzduchy se nazývají prāṇa, apāna, udāna, vyāna a samāna a dále jsou odlišně klasifikovány jako nāga, kūrma, kṛkara, devadatta a dhanañjaya. Vědomí duše je znečištěné hmotnou atmosférou, a duše, která se pod vlivem falešného ega ztotožňuje s tělem, tak projevuje různé činnosti. Tyto různé činnosti jsou popsány v Bhagavad-gītě (2.41) jako bahu-śākhā hy anantāś ca buddhayo 'vyavasāyinām. Podmíněná duše je zmatena, a jelikož jí chybí čisté vědomí, zaplétá se do mnoha různých činností. V čistém vědomí je činnost jediná a vědomí individuální duše se po dosažení úplného souladu sjednotí se svrchovaným vědomím.

Monisté tvrdí, že existuje pouze jedno vědomí, zatímco sātvatové neboli oddaní vědí, že i když je vědomí nepochybně jedno, je jedno na základě shody. Pán radil v Bhagavad-gītě (18.66) Arjunovi jakožto individuálnímu vědomí, aby jednal v souladu se svrchovaným vědomím: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Pán doporučuje individuálnímu vědomí sladit se se svrchovaným vědomím, a udržovat si tak svoji původní čistotu. Je pošetilé snažit se zastavit činnosti vědomí, ale je možné je očistit, jsou-li spojeny s Nejvyšším. Individuální vědomí se podle úrovně čistoty dělí na tři kategorie pojetí vlastní totožnosti. Jsou to: ādhyātmika, kdy se duše ztotožňuje s tělem a myslí, ādhibhautika, kdy se ztotožňuje s produkty hmoty, a ādhidaivika, kdy se pokládá za služebníka Pána. Z těchto tří je totožnost ādhidaivika počátkem existence s čistým vědomím, kdy se duše snaží plnit touhy Pána.