Śrīmad-bhāgavatam 3.6.40
Verš
vācaś ca manasā saha
ahaṁ cānya ime devās
tasmai bhagavate namaḥ
Synonyma
Překlad
Slovům, mysli a egu s jejich příslušnými vládnoucími polobohy se nepodařilo poznat Nejvyšší Osobnost Božství. Musíme tedy Pánovi jednoduše vzdát poklony jako projev zdravého rozumu.
Význam
Žabí počtář může namítnout, že když Absolutního neznají ani polobozi vládnoucí řeči, mysli a egu, totiž Vedy, Brahmā a Rudra, ani všichni ostatní polobozi vedení Bṛhaspatim, proč by se tedy oddaní měli o tento neznámý objekt tolik zajímat? Odpovědí je, že neoddaní a mentální spekulanti neznají transcendentální extázi, kterou zažívají oddaní při popisování Pánových zábav. Pokud člověk nezažívá transcendentální radost, přirozeně se vzdá svých spekulací a smyšlených závěrů, protože si uvědomí, že jsou neskutečné a nepřinášejí žádný požitek. Oddaní alespoň vědí, že Absolutní Pravda je Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu, jak potvrzují védské hymny: oṁ tad viṣṇoḥ paramaṁ padaṁ sadā paśyanti sūrayaḥ. Tuto skutečnost potvrzuje také Bhagavad-gītā (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Rozvíjením védského poznání musí člověk poznávat Pána Kṛṣṇu a nespekulovat o slově aham neboli “Já”. Jedinou metodou pro pochopení Nejvyšší Pravdy je oddaná služba, jak je řečeno v Bhagavad-gītě (18.55): bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ. Jedině prostřednictvím oddané služby může člověk poznat, že konečnou pravdou je Osobnost Božství a že Brahman a Paramātmā jsou jen částečné projevy Pána. To potvrzuje v tomto verši velký mudrc Maitreya, který s oddaností vzdává upřímné poklony (namaḥ) Nejvyšší Osobnosti Božství (bhagavate). Člověk musí kráčet ve stopách velkých mudrců a oddaných, jako jsou Maitreya a Vidura nebo Mahārāja Parīkṣit a Śukadeva Gosvāmī, a věnovat se transcendentální oddané službě Pánu. Jedině tak bude schopen poznat Jeho konečnou podobu, která je nad Brahmanem i Paramātmou.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k šesté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Stvoření vesmírné podoby”.