Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.6.38

Verš

ātmano ’vasito vatsa
mahimā kavinādinā
saṁvatsara-sahasrānte
dhiyā yoga-vipakkayā

Synonyma

ātmanaḥ — Nejvyšší Duše; avasitaḥ — poznaná; vatsa — můj drahý synu; mahimā — sláva; kavinā — básníkem Brahmou; ādinā — původním; saṁvatsara — nebeské roky; sahasra-ante — na konci jednoho tisíce; dhiyā — inteligencí; yoga-vipakkayā — zralou meditací.

Překlad

Ó můj synu, po zralé meditaci, trvající tisíc nebeských let, věděl původní básník Brahmā pouze to, že sláva Nejvyšší Duše je nepředstavitelná.

Význam

Jistí žabí filozofové chtějí poznat Nejvyšší Duši prostřednictvím filozofie a mentální spekulace. A když oddaní, kteří mají určité poznání o Nejvyšším Pánu, přiznávají, že sláva Pána je nezměřitelná a nepředstavitelná, žabí filozofové je za to nepřátelsky kritizují. Tito filozofové — stejně jako ona žába ve studni, která se snažila odhadnout rozměr Tichého oceánu — se raději namáhají neplodnou mentální spekulací, než aby přijali pokyny oddaných, jako je původní básník Brahmā. Pán Brahmā podstoupil přísnou meditaci trvající tisíc nebeských let, ale nakonec řekl, že sláva Pána je nepředstavitelná. Co tedy mohou žabí filozofové očekávat od svých mentálních spekulací?

V Brahma-saṁhitě je řečeno, že mentální spekulant může létat po nebi svých spekulací rychlostí mysli nebo větru tisíce milionů let, a přesto pro něho bude sláva Pána nepochopitelná. Oddaní ovšem takovým marným pátráním po vědomostech o Nejvyšším neztrácejí čas, ale pokorně naslouchají o slávě Pána od pravých oddaných, a tak transcendentálně vychutnávají proces naslouchání a opěvování. Pán tyto činnosti Svých oddaných neboli mahātmů schvaluje a říká:

mahātmānas tu māṁ pārtha
daivīṁ prakṛtim āśritāḥ
bhajanty ananya-manaso
jñātvā bhūtādim avyayam
satataṁ kīrtayanto māṁ
yatantaś ca dṛḍha-vratāḥ
namasyantaś ca māṁ bhaktyā
nitya-yuktā upāsate

Čistí oddaní Pána se uchylují k parā prakṛti, Jeho vnitřní energii, zvané Lakṣmīdevī, Sītādevī, Śrīmatī Rādhārāṇī nebo Śrīmatī Rukmiṇīdevī, a tak se z nich stávají skuteční mahātmové neboli velké duše. Mahātmové nevyhledávají mentální spekulace, ale oddaně Pánu slouží bez nejmenšího zakolísání. Oddaná služba začíná nasloucháním a vyprávěním o Pánových činnostech. Tato transcendentální metoda, kterou mahātmové používají, jim dává o Pánu dostatečné poznání, neboť může-li být Pán do nějaké míry poznán, pak jedině prostřednictvím oddané služby — žádným jiným způsobem. Člověk může spekulovat a ztrácet drahocenný čas svého lidského života, ale to nikomu nepomůže přiblížit se k Pánovi. Mahātmové ovšem nemají zájem poznat Pána pomocí mentálních spekulací, neboť blaženě naslouchají vyprávění o Jeho slavných činnostech v Jeho transcendentálních vztazích s oddanými nebo s démony. Oddaní se těší z obojího a jsou šťastní v tomto i v dalších životech.