Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.6.32

Verš

viśo ’vartanta tasyorvor
loka-vṛttikarīr vibhoḥ
vaiśyas tad-udbhavo vārtāṁ
nṛṇāṁ yaḥ samavartayat

Synonyma

viśaḥ — prostředky k životu z výroby a rozdělování; avartanta — vytvořené; tasya — (Jeho) gigantické podoby; ūrvoḥ — ze stehen; loka-vṛttikarīḥ — prostředky živobytí; vibhoḥ — Pána; vaiśyaḥ — společnost obchodníků; tat — jejich; udbhavaḥ — zaměření; vārtām — prostředky k životu; nṛṇām — všech lidí; yaḥ — ten, který; samavartayat — vykonal.

Překlad

Prostředky živobytí všech lidí, to znamená pěstování obilí a jeho rozdělování mezi obyvatelstvo, byly vytvořeny ze stehen Pánovy gigantické podoby. Obchodníci, kteří mají tyto věci na starosti, se nazývají vaiśyové.

Význam

Prostředky k životu lidské společnosti jsou zde jasně uvedeny jako viśa neboli zemědělství a činnosti spojené s rozdělováním zemědělských produktů, které zahrnují dopravu, bankovnictví atd. Průmysl je umělým prostředkem pro zajišťování živobytí a zvláště průmysl ve velkém měřítku je zdrojem všech problémů ve společnosti. Rovněž v Bhagavad-gītě je řečeno, že povinnostmi vaiśyů (lidí, kteří mají na starosti viśa) je ochrana krav, zemědělství a obchod. Již jsme hovořili o tom, že člověk se může pro zajištění svého živobytí plně spolehnout na krávu a zemědělskou půdu.

Výměna produktů zabezpečovaná bankovnictvím a dopravou patří rovněž do této oblasti života. Vaiśyové jsou rozděleni do mnoha podskupin: jedni se nazývají kṣetrī neboli vlastníci půdy, druzí se nazývají kṛṣaṇa neboli obdělavatelé půdy, další se nazývají tila-vaṇik neboli obchodníci s obilím, jiní se nazývají gandha-vaṇik neboli obchodníci s kořením a ještě jiní se nazývají suvarṇa-vaṇik neboli obchodníci se zlatem a bankéři. Brāhmaṇové jsou učitelé a duchovní mistři, kṣatriyové chrání obyvatelstvo před zloději a darebáky a vaiśyové mají na starosti produkci a distribuci. Śūdrové, neinteligentní třída lidí, kteří nedokáží samostatně vykonávat žádnou z výše uvedených činností, mají pro své živobytí sloužit třem vyšším třídám.

Brāhmaṇové dříve dostávali všechny životní potřeby od kṣatriyů a vaiśyů, protože neměli čas na zaopatřování živobytí. Kṣatriyové vybírali daně od vaiśyů a śūdrů, ale brāhmaṇové byli osvobozeni od daně z příjmu nebo poplatků za půdu. Toto uspořádání lidské společnosti bylo ideální a nevznikaly žádné politické, společenské ani hospodářské zvraty. Různé kasty neboli varṇy jsou tedy pro udržení klidu v lidské společnosti nezbytné.