Śrīmad-bhāgavatam 3.4.14
Verš
ity ādṛtoktaḥ paramasya puṁsaḥ
pratikṣaṇānugraha-bhājano ’ham
snehottha-romā skhalitākṣaras taṁ
muñcañ chucaḥ prāñjalir ābabhāṣe
pratikṣaṇānugraha-bhājano ’ham
snehottha-romā skhalitākṣaras taṁ
muñcañ chucaḥ prāñjalir ābabhāṣe
Synonyma
iti — takto; ādṛta — když jsem byl poctěn; uktaḥ — osloven; paramasya — Nejvyššího; puṁsaḥ — Osobnost Božství; pratikṣaṇa — každý okamžik; anugraha-bhājanaḥ — předmět přízně; aham — já; sneha — láska; uttha — zježení; romā — chlupů na těle; skhalita — oslabené; akṣaraḥ — z očí; tam — to; muñcan — utírající; śucaḥ — slzy; prāñjaliḥ — se sepjatýma rukama; ābabhāṣe — řekl.
Překlad
Uddhava řekl: Ó Viduro, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, mi takto věnoval Svoji přízeň každým okamžikem. Když mě s velikou láskou oslovil, má slova se utopila v slzách a zježily se mi chlupy na těle. Poté jsem si utřel slzy a se sepjatýma rukama jsem promluvil.