SB 3.32.29

yathā mahān ahaṁ-rūpas
tri-vṛt pañca-vidhaḥ svarāṭ
ekādaśa-vidhas tasya
vapur aṇḍaṁ jagad yataḥ
Překlad slovo od slova: 
yathā — jako; mahān — mahat-tattva; aham-rūpaḥ — falešné ego; tri-vṛt — tři kvality hmotné přírody; pañca-vidhaḥ — pět hmotných prvků; sva-rāṭ — individuální vědomí; ekādaśa-vidhaḥ — jedenáct smyslů; tasya — živé bytosti; vapuḥ — hmotné tělo; aṇḍam — brahmāṇḍa; jagat — vesmír; yataḥ — ze kterého.
Překlad: 
Z celkové energie, mahat-tattvy, projevuji falešné ego, tři kvality hmotné přírody, pět hmotných prvků, individuální vědomí, jedenáct smyslů a hmotné tělo. Stejně tak celý vesmír pochází z Nejvyšší Osobnosti Božství.
Význam: 

Nejvyšší Pán je označován jako mahat-pada, což znamená, že celková hmotná energie zvaná mahat-tattva leží u Jeho lotosových nohou. Původem neboli celkovou energií vesmírného projevu je mahat-tattva. Z mahat-tattvy vzniká dvacet čtyři dalších kategorií — jedenáct smyslů (včetně mysli), pět smyslových předmětů, pět hmotných prvků a potom vědomí, inteligence a falešné ego. Nejvyšší Osobnost Božství je příčinou mahat-tattvy, a proto v určitém smyslu není mezi Pánem a vesmírným projevem žádný rozdíl, neboť vše pochází z Něho. Zároveň se však vesmírný projev od Pána liší. Velice významné je zde slovo svarāṭ, “nezávislý”. Nejvyšší Pán je nezávislý a individuální duše je také nezávislá. I když tyto dva druhy nezávislosti nelze srovnávat, živá bytost je nepatrně nezávislá a Nejvyšší Pán je plně nezávislý. Stejně jako má individuální duše hmotné tělo tvořené pěti prvky a smysly, tak i dokonale nezávislý Pán má gigantické tělo v podobě vesmíru. Individuální tělo je dočasné a stejně tak dočasný je i celý vesmír, který je považován za tělo Nejvyššího Pána. Obě těla, individuální i vesmírné, jsou výtvorem mahat-tattvy a rozdíly mezi nimi musíme pochopit pomocí inteligence. Každý ví, že hmotné tělo se vyvinulo z duchovní jiskry a stejně tak vesmírné tělo se vyvinulo z nejvyšší jiskry, Nadduše. Jako se individuální tělo vyvíjí z individuální duše, gigantické tělo vesmíru se vyvíjí z Nejvyšší Duše. Stejně jako má individuální duše vědomí, má ho i Nejvyšší Duše, ale přestože mezi těmito dvěma druhy vědomí existuje určitá podobnost, vědomí individuální duše je omezené, zatímco vědomí Nejvyšší Duše je neomezené. To je popsáno v Bhagavad-gītě (13.3): kṣetrajñaṁ cāpi māṁ viddhi — Nadduše je přítomná v každém poli činností, stejně jako je individuální duše přítomná v individuálním těle. Obě mají vědomí, ale rozdíl spočívá v tom, že individuální duše si je vědoma pouze jednoho individuálního těla, zatímco Nadduše si je vědoma všech individuálních těl.