Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA TŘICÁTÁ DRUHÁ

Śrīmad-bhāgavatam 3.32.24

Verš

yadāsya cittam artheṣu
sameṣv indriya-vṛttibhiḥ
na vigṛhṇāti vaiṣamyaṁ
priyam apriyam ity uta

Synonyma

yadā — když; asya — oddaného; cittam — mysl; artheṣu — ve smyslových předmětech; sameṣu — vyrovnaný; indriya-vṛttibhiḥ — činnostmi smyslů; na — ne; vigṛhṇāti — vnímá; vaiṣamyam — rozdíl; priyam — příjemné; apriyam — nepříjemné; iti — tak; uta — jistě.

Překlad

Mysl vznešeného oddaného dosáhne vyrovnanosti při všech smyslových činnostech, a oddaný je pak transcendentální vůči příjemnému i nepříjemnému.

Význam

Význam pokroku v transcendentálním poznání a odpoutanosti od hmotných svodů je patrný zejména v osobnosti vysoce pokročilého oddaného. Pokročilý oddaný je nad vším příjemným i nepříjemným, jelikož nikdy nejedná pro svůj vlastní smyslový požitek. Vše, co činí nebo nač myslí, je určené k uspokojení Nejvyššího Pána. Může se nacházet v hmotném či duchovním světě, ale jeho mysl je všude v naprosté rovnováze. Oddaný ví, že v hmotném světě není nic dobrého; vše je znečištěné hmotnou přírodou, a proto špatné. Materialistické představy o dobrém či zlém, morálním a nemorálním atd. jsou tedy jen mentální spekulace a sentiment. V hmotném světě není nic dobrého a v duchovním světě je vše absolutně dobré. V duchovní různorodosti neexistuje nedokonalost. Oddaný na vše hledí z duchovního hlediska, a proto je stále vyrovnaný. To je příznakem toho, kdo je na transcendentální úrovni. Oddaný automaticky získává odpoutanost, vairāgyu, poté jñānu, poznání, a konečně opravdové transcendentální poznání. Závěr je takový, že pokročilý oddaný je spojený s transcendentálními vlastnostmi Pána a v tom smyslu se stává kvalitativně totožným s Nejvyšší Osobností Božství.