Śrīmad-bhāgavatam 3.31.44
Verš
bhūtendriya-mano-mayaḥ
tan-nirodho ’sya maraṇam
āvirbhāvas tu sambhavaḥ
Synonyma
Překlad
Živá bytost tak dostává vhodné tělo s hmotnou myslí a smysly podle svých plodonosných činností. Když skončí reakce za její určitou činnost, tento konec se nazývá smrt, a když určitý druh reakce začne, tento počátek se nazývá zrození.
Význam
Živá bytost již od nepaměti téměř neustále putuje různými životními druhy po různých planetách. Tento koloběh popisuje Bhagavad-gītā: bhrāmayan sarva-bhūtāni yantrārūḍhāni māyayā — každý cestuje pod vlivem māyi po vesmíru v kočáru těla tvořeného hmotnou energií. Materialistická existence představuje posloupnost akcí a reakcí. Je to cívka s dlouhým filmem akcí a reakcí a jeden život je v tomto představení pouhým zábleskem. Když se dítě narodí, znamená to, že jeho tělo je počátkem další série činností, a když starý člověk zemře, jedna série reakcí končí.
Vidíme, že na základě různých reakcí se jeden člověk může narodit v bohaté rodině a druhý v chudé, přestože se oba narodí na stejném místě, ve stejnou dobu a za stejné atmosféry. Ten, kdo si s sebou nese zbožné činnosti, dostává příležitost narodit se v bohaté či zbožné rodině a ten, kdo si nese bezbožné činnosti, se může narodit v nižší, chudé rodině. Změna těla znamená změnu pole činností — jako když se tělo chlapce mění v tělo mladíka, činnosti chlapce se mění v činnosti mladíka.
Je zřejmé, že živá bytost dostává určité tělo pro určitý druh činností. To se děje neustále a není možné vystopovat počátek tohoto děje. Jeden vaiṣṇavský básník proto říká: anādi karama-phale, což znamená, že nelze zjistit, odkdy se datují akce a reakce spojené s činnostmi živé bytosti, protože mohou dokonce pokračovat z minulého života Brahmy. Viděli jsme to na příkladě života Nārady Muniho. V jednom věku byl synem služebné a v dalším věku se stal velkým mudrcem.