Śrīmad-bhāgavatam 3.31.21
Verš
ātmānam āśu tamasaḥ suhṛdātmanaiva
bhūyo yathā vyasanam etad aneka-randhraṁ
mā me bhaviṣyad upasādita-viṣṇu-pādaḥ
Synonyma
tasmāt — proto; aham — já; vigata — ukončené; viklavaḥ — vzrušení; uddhariṣye — osvobodím; ātmānam — se; āśu — rychle; tamasaḥ — z temnoty; suhṛdā ātmanā — s přátelskou inteligencí; eva — vskutku; bhūyaḥ — opět; yathā — aby; vyasanam — nepříznivá situace; etat — tato; aneka-randhram — vstupování do mnoha různých lůn; mā — ne; me — moje; bhaviṣyat — nastala; upasādita — umístěné (v mé mysli); viṣṇu-pādaḥ — lotosové nohy Pána Viṣṇua.
Překlad
Proto již nebudu vzrušená a osvobodím se z temnoty nevědomosti s pomocí svého přítele, jasného vědomí. Jednoduše tím, že budu uchovávat lotosové nohy Pána Viṣṇua ve své mysli, se zachráním před vstupováním do lůn mnoha matek a opakovaným zrozením a smrtí.
Význam
Utrpení hmotné existence začíná dnem, kdy duše přijme útočiště ve vajíčku a spermii matky a otce, pokračuje poté, co dítě opustí lůno, a trvá dále. Nevíme, kde končí; je však jisté, že nekončí se změnou tohoto těla. Tělo měníme každým okamžikem, ale to neznamená, že se od stavu plodu naše situace nějak výrazně zlepšila. Nejlepší je proto vyvinout vědomí Kṛṣṇy. Zde je řečeno: upasādita-viṣṇu-pādaḥ. To je realizace vědomí Kṛṣṇy. Ten, kdo je milostí Pána inteligentní a vyvine vědomí Kṛṣṇy, bude v životě úspěšný, protože pouze tím, že se bude udržovat ve vědomí Kṛṣṇy, se zachrání před opakovaným zrozením a smrtí.
Dítě se modlí, že je lepší zůstat v temnotě lůna a být neustále pohrouženo ve vědomí Kṛṣṇy, než lůno opustit a stát se znovu obětí iluzorní energie. Iluzorní energie působí jak v břiše, tak i mimo něj, ale jde o to, že je třeba, abychom si byli vědomi Kṛṣṇy, a potom nás tyto hrozné podmínky nemohou ovlivnit. V Bhagavad-gītě je řečeno, že inteligence je naším přítelem, ale může být také naším nepřítelem. Zde se mluví o stejné věci: suhṛdātmanaiva znamená “přátelská inteligence”. Mít vždy inteligenci pohrouženou do osobní služby Kṛṣṇovi a plné vědomí Kṛṣṇy je cesta seberealizace a osvobození. Pokud se bez zbytečného vzrušení budeme věnovat rozvoji vědomí Kṛṣṇy a neustále zpívat Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, můžeme nadobro ukončit koloběh zrození a smrti.
Na tomto místě se někdo může ptát, jak si dítě může být plně vědomo Kṛṣṇy v lůně své matky, kde nemá žádné prostředky pro praktické činnosti vědomí Kṛṣṇy. K uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, nejsou nutné žádné prostředky. Dítě chce zůstat v lůně své matky a zároveň se chce osvobodit ze zajetí māyi. Pro rozvoj vědomí Kṛṣṇy nejsou nutná žádná hmotná opatření. Člověk může rozvíjet vědomí Kṛṣṇy kdekoliv, dokáže-li neustále myslet na Kṛṣṇu. Mahā-mantru Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare lze zpívat i v matčině břiše. Člověk ji může zpívat, když spí, když pracuje, když je uvězněný v lůně nebo když je z něho venku. Tomuto vědomí Kṛṣṇy nemůže nic zabránit. Závěrem modlitby dítěte je: “Nechť zůstanu tam, kde jsem — i když je to hrozná situace, je to lepší než venku znovu padnout za oběť māyi.”