Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.3.28

Verš

annaṁ coru-rasaṁ tebhyo
dattvā bhagavad-arpaṇam
go-viprārthāsavaḥ śūrāḥ
praṇemur bhuvi mūrdhabhiḥ

Synonyma

annam — pokrmy; ca — také; uru-rasam — velice lahodné; tebhyaḥbrāhmaṇům; dattvā — poté, co dali; bhagavat-arpaṇam — co bylo nejprve nabídnuto Osobnosti Božství; go — krávy; viprabrāhmaṇové; artha — smysl; asavaḥ — smysl života; śūrāḥ — všichni udatní kṣatriyové; praṇemuḥ — vzdali poklony; bhuvi — dotýkajíce se země; mūrdhabhiḥ — svými hlavami.

Překlad

Poté přinesli brāhmaṇům velice lahodné pokrmy, které byly nejprve nabídnuty Osobnosti Božství, a vzdali uctivé poklony tím, že se hlavami dotkli země. Jejich životy byly dokonalé, neboť chránili krávy a brāhmaṇy.

Význam

Chování potomků Yadua na poutním místě Prabhāsa bylo vysoce kultivované a bylo ukázkou dokonalosti lidské existence. Člověk dosahuje dokonalosti následováním tří zásad civilizovaného života: ochranou krav, udržováním bráhmanské kultury a hlavně tím, že se stane čistým oddaným Pána. Nikdo nemůže dovést svůj lidský život k dokonalosti, aniž by se stal oddaným Pána. Dokonalým naplněním lidského života je přemístit se do duchovního světa, kde neexistuje zrození, smrt, nemoc ani stáří. To je nejvyšší dokonalost lidského života. Lidská společnost, která nemá tento cíl, je neúspěšná bez ohledu na to, jakého dosahuje hmotného rozvoje a jak zvyšuje své takzvané pohodlí.

Brāhmaṇové a vaiṣṇavové nepřijímají žádné pokrmy, které nebyly nejprve obětovány Osobnosti Božství. Potravu obětovanou Pánovi přijímají oddaní jako Jeho milost. Pán ostatně dává potravu jak lidem, tak i zvířatům. Každý člověk si musí být vědom skutečnosti, že veškerá potrava—obilí, zelenina, mléko, voda atd., tedy všechny základní nezbytnosti—pochází od Pána a že žádný vědec či materialista nedokáže tuto potravu vyrobit v laboratoři nebo v továrně, kterou lidé postavili svým vlastním úsilím. Inteligentní třída lidí se nazývá brāhmaṇové a ti, kteří realizovali Absolutní Pravdu v nejvyšším osobním rysu, se nazývají vaiṣṇavové. Jak brāhmaṇové, tak i vaiṣṇavové přijímají jedině potravu, která je zbytkem po oběti. Každá oběť má z konečného hlediska uspokojit yajña-puruṣu, Viṣṇua. V Bhagavad-gītě (3.13) je řečeno, že ten, kdo přijímá pokrmy, které jsou zbytkem po oběti, je osvobozen od všech hříšných reakcí, zatímco ten, kdo vaří pokrmy pro udržování svého těla, přijímá všemožné hříchy, jež mu přinášejí pouze utrpení. Všechny pokrmy, které připravili Yaduovci na poutním místě Prabhāsa, aby je nabídli pravým brāhmaṇům, byly nejprve nabídnuty Osobnosti Božství, Viṣṇuovi. Yaduovci vzdali své upřímné poklony tím, že se hlavami dotkli země. Jako každá kulturní rodina ve védské civilizaci byli Yaduovci připraveni na dosažení dokonalosti lidského života dodržováním pravidel spolupráce a výměny služeb mezi jednotlivými třídami a duchovními stavy ve společnosti.

Významné je zde rovněž slovo uru-rasam. Z obilí, zeleniny a mléka lze připravit stovky lahůdek. Všechna taková jídla jsou v kvalitě dobra, a proto je lze nabídnout Osobnosti Božství. Pán říká v Bhagavad-gītě (9.26), že přijímá pouze pokrmy, které jsou připraveny z ovoce, květů, lístků a vody a které Mu člověk nabízí ve své čisté oddané službě. Oddanost je jediným kritériem toho, je-li oběť Pánovi pravá. Pán potvrzuje, že pokrmy, které Mu oddaní nabízejí, skutečně ochutnává. Yaduovci tedy byli po všech stránkách dokonale vychovaní civilizovaní lidé a bráhmanští mudrci je prokleli pouze proto, že to bylo Pánovo přání. Celá událost byla pro všechny varováním, že není radno se chovat lehkovážně k brāhmaṇům a vaiṣṇavům.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třetí kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pánovy zábavy mimo Vṛndāvan”.