Śrīmad-bhāgavatam 3.28.23
Verš
lakṣmyākhilasya sura-vanditayā vidhātuḥ
ūrvor nidhāya kara-pallava-rociṣā yat
saṁlālitaṁ hṛdi vibhor abhavasya kuryāt
Synonyma
jānu-dvayam — ke kolenům; jalaja-locanayā — s lotosovýma očima; jananyā — matkou; lakṣmyā — Lakṣmī; akhilasya — celého vesmíru; sura-vanditayā — uctívanou polobohy; vidhātuḥ — Brahmy; ūrvoḥ — na stehnech; nidhāya — umístěné; kara-pallava-rociṣā — svými zářícími prsty; yat — které; saṁlālitam — masírovala; hṛdi — v srdci; vibhoḥ — Pána; abhavasya — transcendentálního hmotné existenci; kuryāt — má meditovat.
Překlad
Yogī se má v srdci soustředit na činnosti Lakṣmī, bohyně štěstí uctívané všemi polobohy, která je matkou nejvyšší osoby, Brahmy. Neustále masíruje nohy a stehna transcendentálního Pána, a tímto způsobem Mu velice pečlivě slouží.
Význam
Brahmā je dosazeným pánem vesmíru. Jelikož je Garbhodakaśāyī Viṣṇu jeho otcem, Lakṣmī, bohyně štěstí, je automaticky jeho matkou. Lakṣmījī uctívají všichni polobozi a také obyvatelé dalších planet. I lidé velice usilují o její přízeň. Lakṣmī se neustále věnuje masírování nohou a stehen Nejvyšší Osobnosti Božství Nārāyaṇa, který leží na oceánu Garbha uvnitř vesmíru. Brahmā je zde označen jako syn bohyně štěstí, ale ve skutečnosti se nenarodil z jejího lůna. Brahmā se rodí z břicha Samotného Pána. Z břicha Garbhodakaśāyī Viṣṇua vyrůstá lotosový květ a na něm se rodí Brahmā. To, jak Lakṣmījī masíruje stehna Pána, nemůžeme posuzovat jako chování obyčejné manželky. Pán je transcendentální vůči chování obyčejného muže a ženy. Slovo abhavasya je velice důležité, protože naznačuje, že Pán přivedl Brahmu na svět bez pomoci bohyně štěstí.
Jelikož transcendentální chování a světské chování jsou dvě různé věci, neměli bychom si myslet, že Pán přijímá službu od Své manželky stejně, jako když polobůh nebo lidská bytost přijímá službu od své ženy. Je zde doporučeno, aby yogī neustále uchovával tento obraz v srdci. Oddaný vždy myslí na tento vztah mezi Lakṣmī a Nārāyaṇem, a proto nemedituje na mentální úrovni jako impersonalisté a voidisté.
Bhava znamená “ten, kdo přijímá hmotné tělo” a abhava znamená “ten, kdo nepřijímá hmotné tělo, ale sestupuje v původním duchovním těle”. Pán Nārāyaṇa se nerodí z ničeho hmotného. Hmota vzniká z hmoty, ale Pán se nerodí z hmoty. Brahmā se narodil po stvoření, ale Pán existoval již před stvořením, a proto nemá hmotné tělo.