Sloka 1:

Nejvyšší Pán řekl: Má drahá matko, ó dcero krále, nyní ti vysvětlím jógový systém, který má za cíl soustředění mysli. Jeho praktikování naplní člověka radostí a umožní mu postupovat směrem k cestě Absolutní Pravdy.

Sloka 2:

Člověk má vykonávat své předepsané povinnosti, jak nejlépe umí, a vyhýbat se plnění povinností, které mu nejsou určeny. Má být spokojen s tím, co získá milostí Pána, a uctívat lotosové nohy duchovního mistra.

Sloka 3:

Člověk má ukončit vykonávání tradičních náboženských činností a soustředit se na ty, které vedou k osvobození. Má jíst velice střídmě a neustále se zdržovat v ústraní, aby dosáhl nejvyšší dokonalosti života.

Sloka 4:

Jeho zásadami má být nenásilí a pravdomluvnost, nemá krást a má být spokojen s takovým vlastnictvím, jaké nezbytně potřebuje pro život. Má se vyhýbat sexu, žít v odříkání, být čistý, studovat Vedy a uctívat svrchovanou podobu Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 5:

Yogī musí zachovávat mlčení, vyvinout stálost nácvikem různých jógových pozic, ovládnout dýchání životního vzduchu, stáhnout smysly od předmětů smyslového vnímání, a takto soustředit mysl na srdce.

Sloka 6:

Upnout životní vzduch a mysl na jeden ze šesti okruhů oběhu životního vzduchu v těle a takto soustředit mysl na transcendentální zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství se nazývá samādhi neboli samādhāna mysli.

Sloka 7:

Těmito nebo jakýmkoliv jiným pravým postupem musí člověk ovládnout svoji znečištěnou, nezkrocenou mysl, kterou vždy přitahuje hmotný požitek, a ustálit se v myšlenkách na Nejvyšší Osobnost Božství.

Sloka 8:

Po ovládnutí mysli a sedových pozic si má yogī rozprostřít sedátko na odloučeném a posvěceném místě, usednout na ně v jednoduché pozici, držet tělo vzpřímené a praktikovat ovládání dechu.

Sloka 9:

Yogī má vyčistit cestu životního vzduchu tím, že bude dýchat následujícím způsobem: nejprve se zhluboka nadechne, potom zatají dech a nakonec vydechne — nebo naopak nejprve vydechne, potom chvíli nebude dýchat a nakonec se nadechne. To se dělá proto, aby se mysl ustálila a vyhnula vnějšímu zneklidnění.

Sloka 10:

Yogīni, kteří provádějí tato dechová cvičení, se velice brzy zbaví všeho mentálního neklidu, stejně jako se zlato zbaví všech nečistot, když ho vložíme do ohně a budeme na ně dmýchat vzduch.

Sloka 11:

Člověk se může cvičením prāṇāyāmy zbavit nečistot v těle a soustředěním mysli se může osvobodit od všech hříšných činností. Omezením smyslů se může oprostit od hmotných styků a meditací o Nejvyšší Osobnosti Božství se může osvobodit od tří kvalit hmotné připoutanosti.

Sloka 12:

Když člověk tímto vykonáváním yogy dokonale očistí svoji mysl, má se s přivřenýma očima soustředit na špičku nosu a vidět podobu Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 13:

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, má radostný lotosový obličej s očima načervenalýma jako vnitřek lotosového květu. Jeho tělo je snědé jako okvětní lístky modrého lotosu. Ve třech rukách drží lasturu, disk a kyj.

Sloka 14:

Bedra má zakrytá zářící látkou, žlutou jako tyčinky lotosu. Jeho hruď nese znak Śrīvatsa; chomáč bílých chlupů. Na krku má zavěšen zářivý drahokam Kaustubha.

Sloka 15:

Na krku má také girlandu z přitažlivých lesních květů, kolem níž bzučí roj včel, opojený její lahodnou vůní. Dále Ho nádherně zdobí perlový náhrdelník, koruna a dvojice náramků, pásků kolem paží a nákotníčků.

Sloka 16:

Stojí na lotosu srdce Svého oddaného a Jeho bedra a boky obepíná pás. Pohled na Něho je velice okouzlující a Jeho klid těší oči a duše oddaných, kteří na Něj hledí.

Sloka 17:

Pán je věčně velmi krásný a je hoden uctívání pro všechny obyvatele všech planet. Je věčně mladý a neustále si přeje dávat požehnání Svým oddaným.

Sloka 18:

Sláva Pána je vždy hodná opěvování, protože Jeho sláva zvyšuje slávu Jeho oddaných. Člověk má proto meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství a o Jeho oddaných. Má tak dlouho meditovat o věčné podobě Pána, až ustálí svoji mysl.

Sloka 19:

Yogī pohroužený do oddané služby neustále ve svém nitru sleduje Pána, jak stojí, pohybuje se, leží nebo sedí, protože zábavy Nejvyššího Pána jsou vždy krásné a přitažlivé.

Sloka 20:

Když muni upírá svoji mysl na věčnou podobu Pána, nemá se dívat na všechny Jeho údy najednou, ale soustředit mysl na každý úd Pána zvlášť.

Sloka 21:

Oddaný má nejprve soustředit mysl na Pánovy lotosové nohy, které zdobí znaky blesku, bodce, praporku a lotosu. Lesk jejich krásných rubínových nehtů připomíná kruh kolem měsíce a rozptyluje hustou temnotu v srdci.

Sloka 22:

Požehnaný Pán Śiva je ještě požehnanější tím, že na své hlavě nese svaté vody Gangy, které pocházejí z vody, jež umývala Pánovy lotosové nohy. Pánovy nohy působí jako blesky metané s cílem rozbít horu hříchu navršenou v mysli meditujícího oddaného. Yogī má tedy dlouho meditovat o lotosových nohách Pána.

Sloka 23:

Yogī se má v srdci soustředit na činnosti Lakṣmī, bohyně štěstí uctívané všemi polobohy, která je matkou nejvyšší osoby, Brahmy. Neustále masíruje nohy a stehna transcendentálního Pána, a tímto způsobem Mu velice pečlivě slouží.

Sloka 24:

Dále má yogī upřít svoji mysl v meditaci na stehna Nejvyšší Osobnosti Božství, zdroj veškeré energie. Jsou bleděmodrá jako květ lnu a nejkrásněji vypadají, když se Pán nese na zádech Garuḍy. Yogī má také rozjímat o Pánových kulatých bocích. Obepíná je pás přes žluté šaty z vybraného hedvábí, jež Mu sahají až po kotníky.

Sloka 25:

Yogī má poté meditovat o Jeho měsíci podobnému pupku uprostřed břicha, který je základem celého vesmíru a z něhož vyrostl lotosový stonek obsahující všechny planetární systémy. Tento lotos je obydlím Brahmy, první stvořené bytosti. Stejným způsobem má yogī soustředit svoji mysl na Pánovy prsní bradavky, které připomínají pár nádherných smaragdů a v paprscích mléčně bílých perlových náhrdelníků zdobících Jeho hruď vypadají bělavé.

Sloka 26:

Yogī má potom meditovat o hrudi Nejvyšší Osobnosti Božství, sídle bohyně Mahā-Lakṣmī. Pánova hruď je zdrojem veškeré transcendentální blaženosti mysli a plného uspokojení očí. Poté si má yogī vštípit do mysli krk Osobnosti Božství, Pána, Jehož uctívá celý vesmír. Tento krk zvyšuje krásu drahokamu Kaustubha, který visí na Pánově hrudi.

Sloka 27:

Yogī má dále meditovat o Pánových čtyřech pažích, které jsou zdrojem všech sil polobohů ovládajících různé činnosti hmotné přírody. Potom se má zaměřit na naleštěné ozdoby, jež svým otáčením vycídila hora Mandara. Má také důkladně rozjímat o Pánově disku, Sudarśana cakře, která má tisíc paprsků a vydává oslnivou záři, a také o lastuře, která v Jeho lotosové dlani vypadá jako labuť.

Sloka 28:

Yogī má meditovat o Jeho kyji, který se jmenuje Kaumodakī a je Mu velice drahý. Tento kyj drtí démony, kteří vždy vystupují jako nepřátelští vojáci, a je potřísněný jejich krví. Má se také soustředit na krásnou girlandu na Pánově krku, jež je neustále obklopená čmeláky s jejich příjemným bzučením, a meditovat o perlovém náhrdelníku na krku Pána, zastupujícím čisté živé bytosti, které mu neustále slouží.

Sloka 29:

Potom má yogī meditovat o lotosovém obličeji Pána, Jenž v tomto světě předvádí Své různé podoby ze soucitu k nedočkavým oddaným. Má výrazný nos a na Jeho křišťálově jasné tváře dopadá světlo z Jeho rozkývaných třpytících se náušnic ve tvaru aligátora.

Sloka 30:

Yogī poté medituje o nádherném Pánově obličeji, který zdobí kadeřavé vlasy, lotosu podobné oči a tančící obočí. Lotos, kolem kterého se rojí včely a plave pár ryb, by byl zahanben jeho elegancí.

Sloka 31:

Yogīni mají s naprostou oddaností rozjímat o Pánových soucitných pohledech, které často vrhá Svýma očima, neboť tyto pohledy zmírňují hrozné trojí utrpení Jeho oddaných. Jsou doprovázeny láskyplnými úsměvy a naplněny hojnou milostí.

Sloka 32:

Yogī má podobně meditovat o nejshovívavějším úsměvu Pána Śrī Hariho, který všem, kdo se Mu klaní, vysouší oceán slz pocházející z velikého smutku. Dále má meditovat o Jeho pozvednutém obočí, které Pán projevuje Svou vnitřní energií, aby pro dobro mudrců okouzlil boha sexu.

Sloka 33:

S láskyplnou oddaností má yogī v hloubi svého srdce meditovat o smíchu Pána Viṣṇua, jenž je tak úchvatný, že je o něm snadné meditovat. Když se Nejvyšší Pán směje, jsou vidět Jeho malé zuby, které vypadají jako jasmínová poupata, a červenají se jasem Jeho rtů. Jakmile yogī upře mysl na tento cíl, nemá již chtít vidět nic jiného.

Sloka 34:

Tímto způsobem yogī postupně vyvíjí čistou lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, Harimu. S pokrokem v oddané službě zažívá, jak se mu z nesmírné radosti ježí chlupy na těle, a neustále se koupe v proudu slz vyvolaných intenzivní láskou. Postupně stahuje od hmotné činnosti i svoji mysl, kterou používal jako prostředek pro upoutání Pána, stejně jako rybář vábí rybu k háčku.

Sloka 35:

Když se takto mysl zcela zbaví všeho hmotného znečištění a odpoutá od hmotných cílů, je jako plamen lampy. Tehdy je skutečně sladěna s myslí Nejvyššího Pána a oddaný cítí, že je s Pánem sjednocena, protože se osvobodila od přívalu vzájemně působících hmotných kvalit.

Sloka 36:

Mysl, která takto dosáhla nejvyššího transcendentálního stadia, se vymyká všem hmotným reakcím a spočívá ve své vlastní slávě, kdy je transcendentální všem hmotným pojetím štěstí a neštěstí. Tehdy yogī realizuje pravdu o svém vztahu k Nejvyšší Osobnosti Božství. Zjišťuje, že radost, bolest a jejich vzájemné působení, jež přisuzoval sám sobě, způsobuje ve skutečnosti falešné ego, které je výtvorem nevědomosti.

Sloka 37:

Dokonale realizovaná duše dosáhla své skutečné totožnosti, a proto nechápe, jak se hmotné tělo pohybuje nebo jedná, stejně jako opilý člověk neví, zda má na sobě šaty nebo ne.

Sloka 38:

O tělo i smysly takového osvobozeného yogīna se stará Nejvyšší Osobnost Božství a ony jednají do té doby, než vyčerpají své činnosti dané osudem. Osvobozený oddaný, který je probuzený do svého přirozeného postavení, spočívá v samādhi, nejvyšším stadiu yogy, a vedlejší produkty hmotného těla nepokládá za své. Jeho tělesné činnosti pro něho představují totéž, co činnosti těla ve snu.

Sloka 39:

Člověk má velice rád rodinu a bohatství, a tak prohlašuje syna a peníze za své. Má rád také hmotné tělo, a proto si myslí, že je jeho. Ale stejně jako může člověk pochopit, že jeho rodina a bohatství se od něho liší, tak osvobozená duše ví, že se liší od svého těla.

Sloka 40:

Planoucí oheň se liší od plamenů, jisker a kouře, přestože to vše je úzce spjaté, neboť vše pochází z téhož hořícího dřeva.

Sloka 41:

Nejvyšší Osobnost Božství, zvaná paraṁ brahma, je pozorovatel. Liší se od duše — jīvy neboli individuální živé bytosti spojené se smysly, pěti prvky a vědomím.

Sloka 42:

Yogī má vidět stejnou duši ve všech projevech, protože vše je projevem různých energií Nejvyššího. Takto má oddaný vidět všechny živé bytosti bez rozdílu. To je realizace Nejvyšší Duše.

Sloka 43:

Stejně jako se oheň projevuje v různých podobách dřeva, tak se za různého působení kvalit hmotné přírody projevuje čistá duše v různých tělech.

Sloka 44:

Takto může yogí dosáhnout seberealizovaného postavení poté, co překoná nepřemožitelný vliv māyi, která vystupuje jako příčina i důsledek tohoto hmotného projevu, a proto je velice těžké ji pochopit.