Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.23.1

Verš

maitreya uvāca
pitṛbhyāṁ prasthite sādhvī
patim iṅgita-kovidā
nityaṁ paryacarat prītyā
bhavānīva bhavaṁ prabhum

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — Maitreya řekl; pitṛbhyām — rodičů; prasthite — po odjezdu; sādhvī — počestná žena; patim — její manžel; iṅgita-kovidā — chápala touhy; nityam — neustále; paryacarat — sloužila; prītyā — s velikou láskou; bhavānī — bohyně Pārvatī; iva — jako; bhavam — Pán Śiva; prabhum — její pán.

Překlad

Maitreya pokračoval: Když její rodiče odjeli, počestná Devahūti, která chápala touhy svého manžela, mu neustále sloužila s velikou láskou, stejně jako svému muži slouží Bhavānī, manželka Pána Śivy.

Význam

Konkrétní příklad Bhavānī je velice důležitý. Bhavānī znamená “manželka Bhavy, Pána Śivy”. Bhavānī neboli Pārvatī, dcera krále Himalájí, si za muže vybrala Pána Śivu, který vypadá jako žebrák. Přestože byla princezna, podstoupila všemožná strádání, jen aby mohla být s Pánem Śivou, který nemá dokonce ani dům, ale sedí pod stromem a tráví svůj čas meditací. Ačkoliv byla Bhavānī dcerou velikého krále, sloužila Pánu Śivovi jako obyčejná chudá žena. Podobně Devahūti byla dcerou krále, Svāyambhuvy Manua, a přesto se rozhodla přijmout za muže Kardamu Muniho. Sloužila mu s velikou láskou a věděla, jak ho potěšit. Proto je zde označena slovem sādhvī, které znamená “počestná, věrná žena”. Její vzácný příklad je ideálem védské civilizace. Každá žena by měla být tak dobrá a počestná jako Devahūti nebo Bhavānī. Ještě dnes se svobodné dívky v hinduistické společnosti učí uctívat Pána Śivu, aby získaly takového manžela, jako je on. Pán Śiva je ideální manžel, nikoliv co se týče bohatství a smyslového požitku, ale protože je největší ze všech oddaných. Vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ — Śambhu, Pán Śiva, je ideální vaiṣṇava. Neustále medituje o Pánu Rāmovi a opakuje: Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Pán Śiva má svoji vaiṣṇavskou sampradāyu, která se nazývá Viṣṇusvāmi-sampradāya. Svobodné dívky uctívají Pána Śivu, aby se dočkaly manžela, který bude stejně dobrý vaiṣṇava jako on. Dívky se neučí hledat si manžela, který je velice bohatý a slibuje velký hmotný smyslový požitek — naopak, má-li dívka takové štěstí, že dostane manžela stejně dobrého v oddané službě, jako je Pán Śiva, její život bude dokonalý. Manželka závisí na svém manželovi, a je-li muž vaiṣṇava, žena bude mít přirozeně podíl na jeho oddané službě, protože mu slouží. Tato vzájemná výměna služby a lásky mezi manželem a manželkou je ideálem rodinného života.