KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ
Sňatek Kardamy Muniho s Devahūti
- Sloka 1:
- Śrī Maitreya řekl: Když mudrc popsal velikost králových rozmanitých vlastností a činností, umlkl a král ho skromně oslovil.
- Sloka 2:
- Manu odpověděl: Pán Brahmā, zosobněná Veda, se chtěl rozšířit v podobě védského poznání, a proto ze své tváře stvořil vás, brāhmaṇy, plné odříkání, poznání, mystické síly a odmítající smyslový požitek.
- Sloka 3:
- Nejvyšší Bytost, která má tisíc nohou, stvořila nás, kṣatriye, ze Svých tisíce paží, abychom chránili brāhmaṇy. Proto se říká, že brāhmaṇové jsou srdce Pána a kṣatriyové Jeho paže.
- Sloka 4:
- Proto brāhmaṇové a kṣatriyové chrání jeden druhého a také sebe samotné a Pán, který je příčinou i důsledkem, ale přesto je neměnný, je chrání prostřednictvím jejich vzájemné pomoci.
- Sloka 5:
- Stačilo, že jsem se s tebou setkal, a vyjasnily se všechny mé pochybnosti, ó pane, protože jsi mi velice laskavě a jasně vysvětlil povinnosti krále, který chce chránit své poddané.
- Sloka 6:
- Je pro mne štěstím, že tě mohu vidět, protože tebe stěží spatří ten, kdo si nepodrobil mysl a neovládá své smysly. Ještě větším štěstím pro mne je, že jsem se hlavou dotkl požehnaného prachu z tvých nohou.
- Sloka 7:
- Mám štěstí, že jsem byl od tebe poučen, a dostalo se mi tak veliké přízně. Děkuji Bohu, že jsem tvým čistým slovům naslouchal s otevřenýma ušima.
- Sloka 8:
- Ó velký mudrci, vyslechni laskavě modlitbu mé maličkosti, neboť mou mysl souží láska k mé dceři.
- Sloka 9:
- Má dcera je sestrou Priyavraty a Uttānapādy. Hledá manžela, který by se k ní hodil věkem, charakterem a dobrými vlastnostmi.
- Sloka 10:
- Jakmile uslyšela od mudrce Nārady o tvém vznešeném charakteru, učenosti, krásném vzhledu, mládí a dalších ctnostech, upnula svou mysl na tebe.
- Sloka 11:
- Proto tě prosím, abys ji přijal, ó nejlepší z brāhmaṇů, neboť ti ji s důvěrou nabízím. Po všech stránkách se hodí na to, aby se stala tvou manželkou a starala se o tvé domácí povinnosti.
- Sloka 12:
- Odmítat nabídku, která přišla sama od sebe, se nedoporučuje ani tomu, kdo je absolutně osvobozený od veškeré připoutanosti, natož pak tomu, kdo vyhledává smyslový požitek.
- Sloka 13:
- Ten, kdo odmítá nabídku, která přichází sama od sebe, ale později žebrá o dar u nějakého lakomce, ztratí svoji dobrou pověst a druzí ho připraví o jeho hrdost svým lhostejným chováním.
- Sloka 14:
- Svāyambhuva Manu pokračoval: Ó moudrý muži, slyšel jsem, že se chceš oženit. Prosím, přijmi její ruku, kterou ti nabízím, neboť jsi nesložil slib trvalého celibátu.
- Sloka 15:
- Velký mudrc odpověděl: Ano, chci se oženit a tvá dcera ještě není vdaná a nikomu nedala své slovo. Můžeme proto uspořádat naši svatbu podle védských pravidel.
- Sloka 16:
- Nechť se naplní touha tvé dcery mít sňatek, jaký uznávají védská písma. Kdo by nepřijal její ruku? Je tak nádherná, že samotnou zářivou krásou svého těla překonává nádheru svých šperků.
- Sloka 17:
- Slyšel jsem, že když ji uviděl velký Gandharva Viśvāvasu hrát si s míčem na střeše paláce, omráčilo to jeho mysl a spadl z letadla, protože tvá dcera s cinkajícími zvonky na kotnících a očima těkajícíma z místa na místo byla neodolatelně krásná.
- Sloka 18:
- Který moudrý muž by neuvítal tuto ozdobu ženství, milovanou dceru Svāyambhuvy Manua a sestru Uttānapādy? Ti, kdo neuctívají milostivé nohy bohyně štěstí, ji nemohou ani spatřit, a za mnou přišla sama od sebe, aby mě požádala o ruku.
- Sloka 19:
- Proto přijmu tuto cudnou dívku za svoji manželku, ale pod podmínkou, že jakmile porodí plod semene z mého těla, přijmu život oddané služby, jakým žijí ty nejdokonalejší lidské bytosti. Tento postup popsal Sám Pán Viṣṇu a není v něm místo pro závist.
- Sloka 20:
- Nejvyšší autoritou je pro mě neomezený Nejvyšší Pán, z Něhož emanuje toto úžasné stvoření a na Němž spočívá jeho udržování a zničení. On je původem všech Prajāpatiů; všech osobností, které mají v tomto světě plodit živé bytosti.
- Sloka 21:
- Śrī Maitreya řekl: Ó velký válečníku Viduro, pouze tolik pravil mudrc Kardama. Poté zmlkl a myslel na svého Pána Viṣṇua, z Jehož pupku vyrůstá lotosový květ. Jeho tvář s mlčenlivým úsměvem okouzlila mysl Devahūti, která začala o velkém mudrci meditovat.
- Sloka 22:
- Když král s jistotou znal rozhodnutí královny a také Devahūti, s největší radostí dal svoji dceru mudrci, který měl stejné množství dobrých vlastností jako ona.
- Sloka 23:
- Královna Śatarūpā láskyplně dala nevěstě a ženichovi věnem drahocenné dary, které se hodily pro tuto příležitost — šperky, šaty a potřeby pro domácnost.
- Sloka 24:
- Svāyambhuva Manu byl předáním své dcery vhodnému muži zbaven své zodpovědnosti a s myslí vzrušenou pocity odloučení oběma rukama objal svoji milující dceru.
- Sloka 25:
- Král nedokázal snést odloučení od své dcery. Z očí mu bez přestání tekly slzy a smáčely dceřinu hlavu, když volal: “Má drahá matko!” “Má drahá dcero!”
- Sloka 26-27:
- Když panovník požádal mudrce o svolení odejít a získal ho od něho, nasedl se svou manželkou na kočár a v doprovodu družiny se vydal ke svému sídelnímu městu. Cestou viděl, jak se na obou čarovných březích Sarasvatī — řeky, která je tak blízká světcům — objevují poustevny vyrovnaných mudrců.
- Sloka 28:
- Jeho poddaní byli rozradostněni zprávou o jeho příjezdu a vyšli z Brahmāvarty pozdravit svého vracejícího se pána písněmi, modlitbami a hrou na hudební nástroje.
- Sloka 29-30:
- Město Barhiṣmatī, plné všeho bohatství, dostalo své jméno proto, že tam dopadly chlupy z těla Pána Viṣṇua, který přijal podobu Pána Kance. Když oklepával Své tělo, tyto chlupy vypadly a změnily se ve stébla věčně zelené trávy kuśi a kāśi (druh trávy, používaný pro výrobu rohoží). S nimi mudrci uctívali Pána Viṣṇua poté, co porazil démony, kteří narušovali vykonávání jejich obětí.
- Sloka 31:
- Manu rozprostřel sedátko z kuśi a kāśi a uctíval Pána, Osobnost Božství, Jehož milostí získal vládu nad celou Zemí.
- Sloka 32:
- Po svém příjezdu do města Barhiṣmatī, ve kterém předtím žil, vstoupil Manu do svého paláce, jehož atmosféra odstraňovala trojí utrpení hmotné existence.
- Sloka 33:
- Král Svāyambhuva Manu užíval života se svou manželkou a poddanými a naplňoval své touhy, aniž by ho zneklidňovaly nechtěné věci, které se neslučují s náboženstvím. Nebeští hudebníci se svými manželkami sborem opěvovali jeho skvělou pověst a král každý den časně zrána naslouchal se srdcem plným lásky o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství.
- Sloka 34:
- Svāyambhuva Manu byl svatý král. Přestože byl pohroužen do hmotného požitku, nenechal se stáhnout na nejnižší úroveň života, neboť svého hmotného štěstí neustále užíval v atmosféře vědomí Kṛṣṇy.
- Sloka 35:
- I když se jeho dlouhý život, který trvá jednu manvantaru, postupně chýlil ke svému konci, nežil nadarmo, neboť se neustále věnoval naslouchání a rozjímání o zábavách Pána, jejich sepisování a opěvování.
- Sloka 36:
- Svůj čas, který trval sedmdesát jedna cyklů čtyř věků (71 x 4 320 000 let), strávil v nepřetržitých myšlenkách na Vāsudeva a neustále se zabýval náměty spojenými s Vāsudevem. Tak transcendoval tři druhy osudu.
- Sloka 37:
- Proto, ó Viduro, jak mohou ti, kdo jsou se svou oddanou službou plně pod ochranou Pána Kṛṣṇy, trpět nesnázemi způsobenými tělem, myslí, přírodou, jinými lidmi nebo jinými živými bytostmi?
- Sloka 38:
- V odpověď na otázky určitých mudrců učil (Svāyambhuva Manu) ze soucitu ke všem živým bytostem různé posvátné povinnosti lidí všeobecně a také povinnosti jednotlivých vareṇ a āśramů.
- Sloka 39:
- Pověděl jsem ti o úžasném charakteru Svāyambhuvy Manua, původního krále, jehož pověst si zaslouží být popsána. Prosím poslouchej, jak budu mluvit o rozkvětu jeho dcery Devahūti.