Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.20.43

Verš

ta ātma-sargaṁ taṁ kāyaṁ
pitaraḥ pratipedire
sādhyebhyaś ca pitṛbhyaś ca
kavayo yad vitanvate

Synonyma

te — oni; ātma-sargam — zdroj jejich existence; tam — to; kāyam — tělo; pitaraḥ — Pitové; pratipedire — přijali; sādhyebhyaḥ — Sādhyům; ca — a; pitṛbhyaḥ — Pitům; ca — také; kavayaḥ — zkušení vykonavatelé obřadů; yat — prostřednictvím kterého; vitanvate — nabízejí obětiny.

Překlad

Pitové sami přijali neviditelné tělo, které bylo zdrojem jejich existence. Právě prostřednictvím tohoto neviditelného těla nabízejí zkušení vykonavatelé obřadů obětiny Sādhyům a Pitům (podobám svých zesnulých předků) při obřadu śrāddha.

Význam

Śrāddha je obřad, který vykonávají vyznavači Ved. Každým rokem přichází patnáctidenní období, ve kterém stoupenci náboženských rituálů dodržují pravidlo nabízet obětiny duším zemřelých. Takto mohou otcové a předkové, kteří nevypočitatelným řízením přírody nedostali hrubohmotné tělo, potřebné pro smyslový požitek, takové tělo znovu získat díky oběti śrāddha, vykonané jejich potomky. Obřad śrāddha neboli obětování prasādam je v Indii dodnes běžný, zvláště v Gayi, kde se ve slavném chrámu nabízejí obětiny lotosovým nohám Viṣṇua. Pán je potěšen oddanou službou potomků a Svou milostí osvobodí zatracené duše předků, jež nemají hrubohmotná těla, a obdaří je znovu takovým tělem, aby mohly udělat další duchovní pokrok.

Podmíněná duše však bohužel pod vlivem māyi využívá obdržené tělo pro smyslový požitek a zapomíná, že takové činnosti jí mohou opět vynést neviditelné tělo, které měla předtím. Oddaný Pána neboli ten, kdo žije ve vědomí Kṛṣṇy, ovšem nemusí obřady typu śrāddha vykonávat, protože těší Nejvyššího Pána neustále. Pokud se jeho otcové a předkové nacházejí v nějaké nepříznivé situaci, budou automaticky osvobozeni. Ukázkovým příkladem je Prahlāda Mahārāja. Prahlāda Mahārāja žádal Pána Nṛsiṁhadeva, aby osvobodil jeho hříšného otce, který mnohokrát urážel lotosové nohy Pána. Pán odpověděl, že v rodině, kde se narodil takový vaiṣṇava, jako je Prahlāda, je automaticky osvobozen nejen jeho otec, ale i otec jeho otce a také jejich otcové — celkem až čtrnáct generací otců do minulosti. Závěr tedy je, že vědomí Kṛṣṇy je souhrnem veškeré dobročinnosti pro rodinu, společnost a všechny živé bytosti. V Caitanya-caritāmṛtě její autor říká, že ten, kdo je dokonale obeznámený s vědomím Kṛṣṇy, nevykonává žádné rituály, protože ví, že služba Kṛṣṇovi v plném vědomí Kṛṣṇy všechny rituály vynahrazuje.