Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.2.29

Verš

sa eva go-dhanaṁ lakṣmyā
niketaṁ sita-go-vṛṣam
cārayann anugān gopān
raṇad-veṇur arīramat

Synonyma

saḥ — On (Pán Kṛṣṇa); eva — jistě; go-dhanam — poklad krav; lakṣmyāḥ — bohatstvím; niketam — zdroj; sita-go-vṛṣam — nádherné krávy a býky; cārayan — pasoucí; anugān — následovníci; gopān — pasáčci krav; raṇat — hrající; veṇuḥ — flétna; arīramat — obveseloval.

Překlad

Když Pán, zdroj všeho bohatství a štěstí, pásl nádherné býky, hrával na Svoji flétnu, a tak obveseloval pasáčky, kteří Ho vždy věrně doprovázeli.

Význam

Když Pán dorostl do věku šesti a sedmi let, dostal za úkol dohlížet na krávy a býky na pastvinách. Byl synem zámožného správce půdy, který vlastnil stovky a tisíce krav, a z hlediska ekonomie se bohatství člověka hodnotí podle jeho zásob obilí a počtu krav. Obilí a krávy stačí vyřešit potravinové problémy lidstva. Lidská společnost skutečně potřebuje k vyřešení svých hospodářských problémů pouze dostatek obilí a krav. Všechno ostatní jsou pouze umělé potřeby, které si člověk vytvořil, aby zabíjel svůj drahocenný čas a život v lidské podobě věcmi, které nejsou zapotřebí. Pán Kṛṣṇa jako učitel lidské společnosti Osobně ukázal Svým jednáním, že třída obchodníků neboli vaiśyů má chovat krávy a býky a poskytovat těmto prospěšným zvířatům ochranu. Podle výroků smṛti je kráva matkou a býk otcem člověka. Kráva je matka, protože dává lidské společnosti mléko, stejně jako dítě pije mléko z prsu své matky, a býk je otcem lidské společnosti, protože oře zemi plodící obilí, stejně jako otec, který vydělává a živí dítě. Když lidská společnost zabíjí otce a matku, zabíjí tak svoji životní energii. Je zde uvedeno, že nádherné krávy a býci měli mnoho pestrých barev — červenou, černou, zelenou, žlutou, popelavou atd. Díky jejich barvám, zdraví a spokojenosti byla celá atmosféra naplněná radostí.

Navíc Pán také hrál na Svoji slavnou flétnu. Zvuk, který z ní vycházel, skýtal Jeho přátelům takové transcendentální potěšení, že zapomínali na všechny zmínky o brahmānandě, kterou tak chválí impersonalisté. Tito pasáčci krav, jak bude Śukadeva Gosvāmī vysvětlovat, byli živé bytosti, které nashromáždily velké množství zbožných činů, a proto užívali Pánovy společnosti a poslouchali Jeho transcendentální flétnu. Brahma-saṁhitā (5.30) rovněž potvrzuje, že Pán hraje na Svoji transcendentální flétnu:

veṇuṁ kvaṇantam aravinda-dalāyatākṣaṁ
barhāvataṁsam asitāmbuda-sundarāṅgam
kandarpa-koṭi-kamanīya-viśeṣa-śobhaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Brahmājī řekl: “Uctívám Govindu, původního Pána, který hraje na Svoji transcendentální flétnu. Jeho oči jsou jako lotosové květy, je ozdoben pavími pery a Jeho tělo, které barvou připomíná čerstvý černý mrak, je krásnější než miliony Amorů.” Takové jsou jedinečné rysy Pána.