Śrīmad-bhāgavatam 3.16.9
Verš
māyā-vibhūtir amalāṅghri-rajaḥ kirīṭaiḥ
viprāṁs tu ko na viṣaheta yad-arhaṇāmbhaḥ
sadyaḥ punāti saha-candra-lalāma-lokān
Synonyma
yeṣām — brāhmaṇů; bibharmi — nosím; aham — Já; akhaṇḍa — nenarušená; vikuṇṭha — nemající překážky; yoga-māyā — vnitřní energie; vibhūtiḥ — bohatství; amala — čisté; aṅghri — z nohou; rajaḥ — prach; kirīṭaiḥ — na Své přilbici; viprān — brāhmaṇové; tu — potom; kaḥ — kdo; na — ne; viṣaheta — nese; yat — Nejvyššího Pána; arhaṇa-ambhaḥ — voda, která omývala nohy; sadyaḥ — ihned; punāti — posvětí; saha — společně s; candra-lalāma — Pán Śiva; lokān — tři světy.
Překlad
Jsem Pánem Své vnitřní energie, kterou nemůže nic narušit, a voda Gangy je zbytek po umývání Mých nohou. Tato voda posvěcuje tři světy i s Pánem Śivou, který ji nese na své hlavě. Jestliže Já přijímám prach z nohou vaiṣṇavy na Svoji hlavu, kdo může odmítnout takto učinit?
Význam
Rozdíl mezi vnitřní a vnější energií Nejvyšší Osobnosti Božství je takový, že všechno bohatství vnitřní energie neboli duchovního světa je věčně neporušené, zatímco ve vnější neboli hmotné energii se každé bohatství projevuje pouze na určitý čas. Pánova svrchovanost platí v duchovním i hmotném světě stejně, ale duchovní svět se nazývá “království Boha”, zatímco hmotný svět se nazývá “království māyi”. Māyā označuje to, co není pravá skutečnost. Bohatství hmotného světa je odrazem. V Bhagavad-gītě se uvádí, že tento hmotný svět je jako strom obrácený kořeny nahoru a větvemi dolů. To znamená, že hmotný svět je stínem duchovního světa, v němž existuje skutečné bohatství. V duchovním světě je vládnoucím Božstvem Samotný Pán, zatímco v hmotném světě je mnoho vládců. To je rozdíl mezi vnitřní a vnější energií. Pán říká, že i když je vládnoucí silou vnitřní energie a hmotný svět posvěcuje již pouhá voda, která omývala Jeho nohy, On Sám má největší úctu k brāhmaṇům a vaiṣṇavům. Jestliže Samotný Pán prokazuje vaiṣṇavům a brāhmaṇům takovou úctu, jak někdo může tyto osobnosti znevažovat?