Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.16.35

Verš

tāv eva hy adhunā prāptau
pārṣada-pravarau hareḥ
diter jaṭhara-nirviṣṭaṁ
kāśyapaṁ teja ulbaṇam

Synonyma

tau — tito dva vrátní; eva — jistě; hi — odeslaní; adhunā — nyní; prāptau — dostali; pārṣada-pravarau — důležití společníci; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; diteḥ — Ditino; jaṭhara — lůno; nirviṣṭam — vstupující; kāśyapam — Kaśyapy Muniho; tejaḥ — semeno; ulbaṇam — velice mocné.

Překlad

Pán Brahmā pokračoval: Dva hlavní vrátné Osobnosti Božství nyní pokrylo mocné semeno Kaśyapy Muniho, a takto vstoupili do lůna Diti.

Význam

Zde je jasný popis toho, jak je živá bytost, která pochází původně z Vaikuṇṭhaloky, uvězněna v hmotných prvcích. Živá bytost se uchýlí do semene otce, které je vpraveno do lůna matky, a tam s pomocí emulgovaného matčina vajíčka vyvíjí určitý druh těla. V této souvislosti bychom si měli připomenout, že když Kaśyapa Muni počínal své dva syny, Hiraṇyākṣu a Hiraṇyakaśipua, jeho mysl nebyla vyrovnaná. Proto semeno, které vypustil, bylo nesmírně mocné a zároveň smíšené s kvalitou hněvu. Z toho plyne závěr, že když člověk počíná dítě, jeho mysl musí být velice klidná a plná oddanosti. Védská písma z tohoto důvodu doporučují garbhādhāna-saṁskāru. Není-li mysl otce vyrovnaná, semeno, které vypustí, nebude nejlepší a živá bytost, zabalená ve hmotě vytvořené otcem a matkou, bude démonská jako Hiraṇyākṣa a Hiraṇyakaśipu. Podmínky početí je třeba pečlivě zkoumat. Je to veliká věda.