Śrīmad-bhāgavatam 3.16.25
Verš
vṛttiṁ nu vā tad anumanmahi nirvyalīkam
asmāsu vā ya ucito dhriyatāṁ sa daṇḍo
ye ’nāgasau vayam ayuṅkṣmahi kilbiṣeṇa
Synonyma
yam — který; vā — nebo; anayoḥ — obou; damam — trest; adhīśa — ó Pane; bhavān — Ty; vidhatte — udělíš; vṛttim — lepší existenci; nu — jistě; vā — nebo; tat — to; anumanmahi — přijmeme; nirvyalīkam — bez přetvářky; asmāsu — nám; vā — nebo; yaḥ — kterýkoliv; ucitaḥ — je vhodný; dhriyatām — může být udělen; saḥ — ten; daṇḍaḥ — trest; ye — kteří; anāgasau — kteří nehřešili; vayam — my; ayuṅkṣmahi — určili; kilbiṣeṇa — prokletím.
Překlad
Ó Pane, bez sebemenší přetvářky přijmeme jakýkoliv trest, který chceš udělit těmto dvěma nevinným bytostem nebo i nám. Chápeme, že jsme prokleli dvě bezchybné duše.
Význam
Mudrci, čtyři Kumārové, nyní zavrhují své prokletí dvou vrátných, Jaye a Vijaye, protože si uvědomili, že Pánova služebníka nelze nikdy z ničeho vinit. Je řečeno, že každý, kdo bezvýhradně věří ve službu Pánu nebo skutečně vykonává transcendentální láskyplnou službu, má všechny dobré vlastnosti polobohů. Oddaného tedy nelze z ničeho vinit. I když někdy vidíme, že se nedopatřením nebo v nějaké dočasné situaci zachová špatně, neměli bychom to brát příliš vážně. Mudrci zde litují prokletí Jaye a Vijaye. Uvažují nyní o svém znečištění kvalitami vášně a nevědomosti a jsou připraveni přijmout od Pána jakýkoliv trest. Všeobecně platí, že bychom na oddaných neměli hledat chyby. Rovněž v Bhagavad-gītě je potvrzeno, že oddaného, který věrně slouží Nejvyššímu Pánovi, máme považovat za sādhua, svatého člověka, i když zjistíme, že udělal nějakou hrubou chybu. Na základě svých dřívějších zvyků může někdy jednat nesprávně, ale jelikož slouží Pánu, jeho chyba se nemá brát příliš vážně.