Śrīmad-bhāgavatam 3.16.20
Verš
arthārthibhiḥ sva-śirasā dhṛta-pāda-reṇuḥ
dhanyārpitāṅghri-tulasī-nava-dāma-dhāmno
lokaṁ madhuvrata-pater iva kāma-yānā
Synonyma
yam — na Něhož; vai — jistě; vibhūtiḥ — Lakṣmī, bohyně štěstí; upayāti — čeká; anuvelam — znovu a znovu; anyaiḥ — jiní; artha — hmotné prostředky; arthibhiḥ — ti, kteří chtějí; sva-śirasā — na své hlavy; dhṛta — přijímají; pāda — z nohou; reṇuḥ — prach; dhanya — od oddaných; arpita — obětované; aṅghri — u Tvých nohou; tulasī — lístky tulasī; nava — čerstvé; dāma — na girlandě; dhāmnaḥ — má místo; lokam — místo; madhu-vrata-pateḥ — krále včel; iva — jako; kāma-yānā — touží získat.
Překlad
Bohyně štěstí Lakṣmī touží získat místo v sídle krále včel, který poletuje kolem čerstvého věnce z lístků tulasī, obětovaného nějakým požehnaným oddaným u Tvých lotosových nohou. Druzí si berou prach z jejích nohou na své hlavy, ale na Tebe čeká, jak má určeno.
Význam
Jak bylo uvedeno dříve, tulasī má všechny vyšší vlastnosti díky tomu, že spočívá na lotosových nohách Pána. V tomto verši je velice pěkné přirovnání. Stejně jako král včel poletuje kolem lístků tulasī, jež byly obětovány lotosovým nohám Pána, tak i Lakṣmī — bohyně, kterou vyhledávají polobozi, brāhmaṇové, vaiṣṇavové a všichni ostatní — neustále slouží lotosovým nohám Pána. Z toho plyne, že nikdo nemůže být Pánovým dobrodincem — každý je ve skutečnosti služebníkem Pánova služebníka.