Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.15.34

Verš

tad vām amuṣya paramasya vikuṇṭha-bhartuḥ
kartuṁ prakṛṣṭam iha dhīmahi manda-dhībhyām
lokān ito vrajatam antara-bhāva-dṛṣṭyā
pāpīyasas traya ime ripavo ’sya yatra

Synonyma

tat — proto; vām — těmto dvěma; amuṣya — Jeho; paramasya — Nejvyšší; vikuṇṭha-bhartuḥ — Pán Vaikuṇṭhy; kartum — udělit; prakṛṣṭam — prospěch; iha — ohledně jejich přestupku; dhīmahi — zvažme; manda-dhībhyām — ti, jejichž inteligence není příliš jemná; lokān — do hmotného světa; itaḥ — odsud (z Vaikuṇṭhy); vrajatam — půjdou; antara-bhāva — dualita; dṛṣṭyā — kvůli tomu, že viděli; pāpīyasaḥ — hříšní; trayaḥ — tři; ime — tito; ripavaḥ — nepřátelé; asya — živé bytosti; yatra — kde.

Překlad

Zvažme proto, jak potrestat tyto dva znečištěné strážné. Měli by dostat vhodný trest, ze kterého by nakonec vytěžili prospěch. Jsou znečištění, jelikož viděli dualitu na Vaikuṇṭě, a měli by být odsud přemístěni do hmotného světa, kde mají živé bytosti tři druhy nepřátel.

Význam

Důvod, proč se čisté duše dostávají do hmotného světa, který je pokládán za zločinecké oddělení Nejvyššího Pána, je uveden v 27. verši sedmé kapitoly Bhagavad-gīty. Je řečeno, že dokud je živá bytost čistá, žije v úplném souladu s touhami Nejvyššího Pána, ale jakmile se znečistí, tento soulad je narušen. Kvůli svému znečištění se musí přestěhovat do hmotného světa, kde mají živé bytosti tři nepřátele: touhu, hněv a chtíč. Tito tři nepřátelé nutí živé bytosti zůstávat v hmotné existenci a jedině ten, kdo se jich zbaví, může vstoupit do království Boha. Člověk se proto nemá hněvat, když se mu nedostává smyslového požitku, a nemá chtít získat víc, než je nutné. V tomto verši je jasně řečeno, že oba vrátní by měli být posláni do hmotného světa, kam se posílají zločinci. Jelikož se zločinnost zakládá na smyslovém požitku, hněvu a přebytečném chtíči, ti, kteří jsou ovládáni těmito třemi nepřáteli živé bytosti, se na Vaikuṇṭhaloku nikdy nedostanou. Lidé by se měli seznámit s Bhagavad-gītou a přijmout Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu, jako Pána všeho. Měli by se přestat snažit uspokojovat vlastní smysly a naučit se uspokojovat smysly Nejvyššího Pána. Příprava ve vědomí Kṛṣṇy člověku pomůže dosáhnout Vaikuṇṭhy.