Śrīmad-bhāgavatam 3.13.42
Verš
lokāya patnīm asi mātaraṁ pitā
vidhema cāsyai namasā saha tvayā
yasyāṁ sva-tejo ’gnim ivāraṇāv adhāḥ
Synonyma
saṁsthāpaya enām — zvedající tuto Zemi; jagatām — pohyblivé i; sa-tasthuṣām — nehybné; lokāya — pro jejich pobyt; patnīm — manželka; asi — jsi; mātaram — matka; pitā — otec; vidhema — skládáme; ca — také; asyai — matce; namasā — se všemi poklonami; saha — společně s; tvayā — s Tebou; yasyām — do níž; sva-tejaḥ — Svou energií; agnim — oheň; iva — jako; araṇau — do dřeva araṇi; adhāḥ — vložil.
Překlad
Ó Pane, pro pobyt všech obyvatel, pohyblivých i nehybných, je tato Země Tvou manželkou a Ty jsi nejvyšším otcem. Skládáme uctivé poklony Tobě a také matce Zemi, do níž jsi vložil Svoji energii, stejně jako zkušený vykonavatel obětí vkládá oheň do dřeva araṇi.
Význam
Je zde vysvětleno, že takzvaný zákon gravitace, který udržuje planety v jejich postavení, je energií Pána. Tuto energii jim Pán dává stejným způsobem, jakým zkušený brāhmaṇa, který vykonává oběti, vkládá silou védských manter oheň do dřeva araṇi. Takovým zásahem se svět stává obyvatelným pro pohyblivé i nehybné bytosti. Podmíněné duše, které obývají hmotný svět, jsou vloženy do lůna matky Země, stejně jako je dítě vloženo otcem do lůna matky. Toto pojetí Pána a Země jako otce a matky je popsáno v Bhagavad-gītě (14.4). Podmíněné duše jsou oddány mateřské zemi, ve které se narodily, ale neznají svého otce. Matka nerodí děti sama a stejně tak hmotná příroda nemůže vydávat živé tvory, dokud nepřijde do styku se svrchovaným otcem, Nejvyšší Osobností Božství. Śrīmad-Bhāgavatam nás učí klanět se matce i otci, Nejvyššímu Pánu, protože On je tím, kdo oplodňuje matku všemi energiemi potřebnými pro život všech živých bytostí, pohyblivých i nehybných.