Śrīmad-bhāgavatam 3.13.28
Verš
kroḍāpadeśaḥ svayam adhvarāṅgaḥ
karāla-daṁṣṭro ’py akarāla-dṛgbhyām
udvīkṣya viprān gṛṇato ’viśat kam
Synonyma
ghrāṇena — po čichu; pṛthvyāḥ — Země; padavīm — umístění; vijighran — hledaje Zemi; kroḍa-apadeśaḥ — přijímající tělo kance; svayam — Osobně; adhvara — transcendentální; aṅgaḥ — tělo; karāla — nahánějící hrůzu; daṁṣṭraḥ — zuby (kly); api — přestože; akarāla — nenahánějící hrůzu; dṛgbhyām — Svým pohledem; udvīkṣya — pohlížející na; viprān — všechny oddané brāhmaṇy; gṛṇataḥ — kteří pronášeli modlitby; aviśat — vstoupil; kam — do vody.
Překlad
Byl to Nejvyšší Pán Viṣṇu Osobně, a byl proto transcendentální, ale jelikož měl tělo kance, hledal Zemi po čichu. Jeho kly naháněly hrůzu. Pohlédl na oddané brāhmaṇy, kteří pronášeli modlitby, a ponořil se do vody.
Význam
Musíme mít vždy na paměti, že i když je tělo kance hmotné, kančí podoba Pána nebyla hmotně znečištěná. Žádný pozemský kanec nemůže nabýt gigantické podoby rozpínající se po celém nebi, počínaje Satyalokou. Tělo Pána je za všech okolností transcendentální, a přijetí podoby kance je tedy pouze Jeho zábavou. Celé Jeho tělo jsou Vedy; to znamená, že je transcendentální. Jelikož však přijal podobu kance, začal hledat Zemi po čichu jako obyčejný kanec. Pán umí dokonale hrát roli jakékoliv živé bytosti. Gigantická podoba kance naháněla všem neoddaným velkou hrůzu, ale Svým čistým oddaným Pán zdaleka hrůzu nenaháněl — naopak, Jeho pohled jim byl tak příjemný, že se všichni cítili transcendentálně šťastní.