Śrīmad-bhāgavatam 3.13.13
Verš
yajña-liṅgo janārdanaḥ
teṣāṁ śramo hy apārthāya
yad ātmā nādṛtaḥ svayam
Synonyma
yeṣām — těch, s nimiž; na — nikdy; tuṣṭaḥ — spokojen; bhagavān — Osobnost Božství; yajña-liṅgaḥ — podoba oběti; janārdanaḥ — Pán Kṛṣṇa, viṣṇu-tattva; teṣām — jejich; śramaḥ — práce; hi — jistě; apārthāya — bez výsledku; yat — protože; ātmā — Nejvyšší Duše; na — ne; ādṛtaḥ — uctil; svayam — sebe samotného.
Překlad
Nejvyšší Osobnost Božství Janārdana (Pán Kṛṣṇa) je podoba, která přijímá všechny výsledky obětí. Pokud není spokojen On, všechna práce, kterou člověk dělal pro svůj pokrok, byla marná. On je Nejvyšší Duše, a proto ten, kdo se Ho nesnaží upokojit, jedná sám proti sobě.
Význam
Brahmā je pověřen jako nejvyšší správce vesmíru a dále pověřuje Manua a další jako guvernéry hmotného projevu, ale celé toto představení slouží k uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství. Brahmā ví, jak uspokojit Pána, a stejně tak to vědí i další vykonavatelé Brahmova plánu. Pán je uspokojen oddanou službou, která spočívá v devíti činnostech — naslouchání, opěvování atd. Vykonávat předepsanou oddanou službu je ve vlastním zájmu každého. Kdo tento proces opomíjí, jedná sám proti sobě. Každý chce uspokojit své smysly, ale nad smysly je mysl, nad myslí je inteligence, nad inteligencí je individuální duše a nad individuální duší je Nejvyšší Duše. A ještě výše než Nejvyšší Duše je Nejvyšší Osobnost Božství, viṣṇu-tattva. Původní Pán a příčina všech příčin je Śrī Kṛṣṇa. Sloužit uspokojení transcendentálních smyslů Pána Kṛṣṇy, který je známý jako Janārdana, je úplnou metodou, jak službou dosáhnout dokonalosti.