Sloka 1:

Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, když Vidura vyslechl od mudrce Maitreyi všechna tato vznešená vyprávění, tázal se ho dále na Nejvyšší Osobnost Božství, neboť naslouchal o Pánovi s velikou láskou.

Sloka 2:

Vidura řekl: Ó velký mudrci, co dělal Svāyambhuva, drahý syn Brahmy, když přijal svou milující manželku?

Sloka 3:

Ó nejlepší ze zbožných, původní král všech králů (Manu) byl velký oddaný Osobnosti Božství Hariho, a proto je cenné naslouchat o jeho vznešeném charakteru a činnostech. Prosím popiš je. Velice si přeji o nich slyšet.

Sloka 4:

Ti, kteří s velkým úsilím po dlouhou dobu naslouchají duchovnímu mistrovi, musí slyšet z úst čistého oddaného o charakteru a činnostech čistých oddaných. Čistí oddaní ve svém srdci neustále myslí na lotosové nohy Pána, který udílí Svým oddaným vysvobození.

Sloka 5:

Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa s radostí pokládal Své lotosové nohy na Vidurův klín, protože Vidura byl velice pokorný. Mudrce Maitreyu Vidurova slova velice těšila a ovlivněn jeho náladou začal hovořit.

Sloka 6:

Mudrc Maitreya řekl Vidurovi: Poté, co se otec lidstva Manu objevil se svou manželkou, oslovil Brahmu, zdroj védské moudrosti, s poklonami a sepjatýma rukama.

Sloka 7:

Jsi otec všech živých bytostí a zdroj jejich existence, protože se všechny narodily z tebe. Prosím, poruč nám, jak ti můžeme sloužit.

Sloka 8:

Ó ctihodný pane, dej nám prosím pokyny ohledně našich povinností, na které budou stačit naše schopnosti, abychom je mohli plnit pro slávu v tomto životě a pro pokrok v příštím.

Sloka 9:

Pán Brahmā řekl: Můj drahý synu, ó pane světa, velice jsi mě potěšil a přeji tobě i tvé ženě všechna požehnání. Odevzdal ses mi bez výhrad celým svým srdcem, připraven plnit mé pokyny.

Sloka 10:

Ó hrdino, dáváš dobrý příklad vztahu syna ke svému otci. Tímto způsobem je třeba uctívat nadřízené. Ten, na koho nepůsobí závist a kdo je rozumný, přijme nařízení svého otce s velkým potěšením a vykoná ho svou plnou silou.

Sloka 11:

Jelikož jsi velice poslušný syn, žádám tě, abys v lůně své ženy plodil děti stejně kvalifikované, jako jsi ty. Vládni světu podle zásad oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství, a uctívej tak Pána vykonáváním oběti.

Sloka 12:

Ó králi, jsi-li schopen poskytnout náležitou ochranu živým bytostem v hmotném světě, bude to pro mě ta nejlepší služba. Když Pán smyslů uvidí, že jsi dobrým ochráncem podmíněných duší, bude s tebou jistě velice spokojen.

Sloka 13:

Nejvyšší Osobnost Božství Janārdana (Pán Kṛṣṇa) je podoba, která přijímá všechny výsledky obětí. Pokud není spokojen On, všechna práce, kterou člověk dělal pro svůj pokrok, byla marná. On je Nejvyšší Duše, a proto ten, kdo se Ho nesnaží upokojit, jedná sám proti sobě.

Sloka 14:

Śrī Manu řekl: Ó všemocný pane, ničiteli všech hříchů! Budu jednat podle tvého příkazu. Nyní mi prosím řekni, kde je mé místo a kde je místo pro živé bytosti, které se ze mne zrodí.

Sloka 15:

Ó vládče polobohů, prosím pokus se vyzdvihnout Zemi, nyní ponořenou do velké vody, protože je domovem všech živých bytostí. Bude to možné díky tvé snaze a Pánově milosti.

Sloka 16:

Śrī Maitreya řekl: Brahmā viděl Zemi ponořenou do vody a po dlouhou dobu se soustředil na to, jak by ji bylo možné vyzdvihnout.

Sloka 17:

Brahmā uvažoval: Zatímco jsem se věnoval tvoření, Země byla zaplavena vodou a zmizela v hlubinách oceánu. Co můžeme dělat my, kteří jsme zaměstnáni tímto tvořením? Nejlépe bude, když se necháme vést Všemocným Pánem.

Sloka 18:

Ó nehřešící Viduro, zatímco Brahmā uvažoval, z jeho nosní dírky znenadání vylétla malá podoba kance. Tento tvor nebyl větší než vrchní část palce.

Sloka 19:

Ó potomku Bharaty, když Jej Brahmā pozoroval, kanec na nebi nabyl úžasné podoby, velké jako obrovský slon.

Sloka 20:

Brahmā, velcí brāhmaṇové v čele s Marīcim a také Kumārové a Manu žasli při pohledu na zázračnou podobu kance na nebi a začali vytvářet různé dohady.

Sloka 21:

Je to nějaká neobyčejná bytost, která se vydává za kance? Jak úžasné, že vyšel z mého nosu!

Sloka 22:

Když jsme tohoto kance viděli poprvé, nebyl větší než koneček palce, ale za okamžik byl velký jako obrovský kámen. Má mysl je zmatena. Je to snad Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu?

Sloka 23:

Zatímco Brahmā a jeho synové takto uvažovali, Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, divoce zařval jako velká hora.

Sloka 24:

Všemocný Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, povzbudil Brahmu a ostatní pokročilé brāhmaṇy, když znovu zařval Svým neobvyklým hlasem, který se ozýval ve všech směrech.

Sloka 25:

Když velcí mudrci a myslitelé, obyvatelé planet Janaloky, Tapoloky a Satyaloky, uslyšeli divoký hlas Pána Kance, příznivý zvuk dokonale milostivého Pána, pronášeli vhodné mantry ze tří Ved.

Sloka 26:

V odpověď na védské modlitby velkých oddaných Pán znovu zařval a vstoupil do vody, jako když si hraje slon. Pán je cílem védských modliteb, a proto věděl, že oddaní se modlí k Němu.

Sloka 27:

Dříve než se Pán Kanec potopil, aby vylovil Zemi, prolétl se po nebi, šlehal ocasem a Jeho tvrdé štětiny se chvěly. Samotný Jeho pohled svítil a Svými kopyty a třpytícími se bílými kly rozehnal všechny mraky.

Sloka 28:

Byl to Nejvyšší Pán Viṣṇu Osobně, a byl proto transcendentální, ale jelikož měl tělo kance, hledal Zemi po čichu. Jeho kly naháněly hrůzu. Pohlédl na oddané brāhmaṇy, kteří pronášeli modlitby, a ponořil se do vody.

Sloka 29:

Když se Pán Kanec potápěl do vody jako velká hora, rozdělil oceán vedví a dvě velké vlny se vzedmuly jako paže oceánu, který hlasitě volal, jako kdyby se modlil k Pánu: “Ó Pane všech obětí, prosím, neděl mě! Prosím, ochraň mě!”

Sloka 30:

Pán Kanec prorážel vodu Svými kopyty, které byly ostré jako šípy, a nalezl meze oceánu, přestože ten byl neomezený. Viděl Zemi, domov všech živých bytostí, ležet na stejném místě jako na počátku stvoření a Osobně ji odtamtud vyzdvihl.

Sloka 31:

Pán Kanec velice snadno nabral Zemi na Své kly a vynesl ji z vody. Vypadal přitom velice krásný. Potom okamžitě s hněvem, zářícím jako Sudarśana-cakra, zabil démona (Hiraṇyākṣu), který s Ním chtěl bojovat.

Sloka 32:

Pán Kanec potom ve vodě zabil démona, podobně jako lev zabíjí slona. Tváře a jazyk Pána se potřísnily jeho krví, stejně jako se slon zbarví do červena, když ryje v červené zemi.

Sloka 33:

Pán, hrající si jako slon, pak umístil Zemi na špici Svých zakřivených bílých klů. Přijal namodralou barvu tamálového stromu, a mudrci vedení Brahmou tak pochopili, že je Nejvyšší Osobností Božství, a uctivě se Mu poklonili.

Sloka 34:

Všichni mudrci pronesli s velkou úctou: Ó nepřemožitelný uživateli všech obětí, patří Ti všechna sláva a všechna vítězství! Tvé tělo tvoří zosobněné Vedy a v jeho pórech spočívají oceány. Z jistých důvodů (abys vyzdvihl Zemi) jsi nyní přijal podobu kance.

Sloka 35:

Ó Pane, Tvá podoba je hodná uctívání vykonáváním obětí, ale ničemové ji nemohou vidět. Všechny védské hymny, Gāyatrī a další, jsou ve smyslu doteku v Tvé kůži. V chlupech Tvého těla je tráva kuśa, v Tvých očích je čištěné máslo a v Tvých čtyřech nohách jsou čtyři druhy plodonosných činností.

Sloka 36:

Ó Pane, Tvůj jazyk je obětní talíř, Tvá nosní dírka je jiný obětní talíř, v Tvém břiše je obětní talíř pro jedení a další obětní talíř jsou Tvé ušní dírky. V Tvých ústech je obětní talíř Brahmā, Tvé hrdlo je obětní talíř zvaný soma a vše, co žvýkáš, se nazývá agni-hotra.

Sloka 37:

Navíc, ó Pane, Tvé opakované zjevení je touha po různých druzích zasvěcení. Tvá šíje je místem pro tři tužby a Tvé kly jsou výsledkem zasvěcení a koncem všech tužeb. Tvůj jazyk jsou činnosti, které zasvěcení předcházejí, Tvá hlava je oheň bez oběti i oheň pro uctívání a Tvé životní síly představují souhrn všech tužeb.

Sloka 38:

Ó Pane, Tvé semeno je oběť zvaná soma-yajña. Tvůj růst jsou ranní rituály. Tvá kůže a vjemy doteku představují sedm prvků oběti agniṣṭoma. Tvé tělesné klouby jsou symboly různých dalších obětí, vykonávaných po dvanáct dní. Jsi tedy cílem všech obětí zvaných soma a asoma a jedině yajñami jsi poután.

Sloka 39:

Ó Pane, jsi Nejvyšší Osobnost Božství a jsi hoden uctívání všeobecnými modlitbami, védskými hymny a složkami obětí. Skládáme Ti své poklony. Můžeš být realizován čistou myslí, zbavenou všeho viditelného i neviditelného hmotného znečištění. S úctou se Ti klaníme jako nejvyššímu duchovnímu mistrovi poznání o oddané službě.

Sloka 40:

Ó Ty, který jsi vyzdvihl Zemi! Se svými horami vypadá Země nesená na Tvých klech krásná jako lotosový květ s lístky, který vynáší rozlícený slon z vody.

Sloka 41:

Ó Pane, stejně jako vrcholky velkých hor zkrásní, když jsou ozdobené mraky, zkrásnělo i Tvé transcendentální tělo, když jsi zdvihl Zemi na špici Svých klů.

Sloka 42:

Ó Pane, pro pobyt všech obyvatel, pohyblivých i nehybných, je tato Země Tvou manželkou a Ty jsi nejvyšším otcem. Skládáme uctivé poklony Tobě a také matce Zemi, do níž jsi vložil Svoji energii, stejně jako zkušený vykonavatel obětí vkládá oheň do dřeva araṇi.

Sloka 43:

Kdo jiný než Ty, Nejvyšší Osobnost Božství, mohl zachránit Zemi z vody? Pro Tebe to ale není nic podivuhodného, neboť při stvoření vesmíru jsi jednal tím nejúžasnějším způsobem. Celý tento ohromující vesmírný projev jsi stvořil Svou energií.

Sloka 44:

Ó Nejvyšší Pane, jsme sice obyvatelé těch nejzbožnějších planet—Janaloky, Tapoloky a Satyaloky — ale přesto jsme očištěni kapkami vody z chlupů Tvých zad, jimiž jsi nás pokropil, když jsi oklepával Své tělo.

Sloka 45:

Ó Pane, Tvé úžasné činnosti jsou neomezené. Ten, kdo chce znát meze Tvých činností, má nesmyslnou touhu. Každý v tomto světě je podmíněn mocnými mystickými energiemi. Prosím, dej těmto podmíněným duším Svoji bezpříčinnou milost.

Sloka 46:

Mudrc Maitreya řekl: Pán, takto uctíván všemi velkými mudrci a transcendentalisty, se dotkl Země Svými kopyty a položil ji na vodu.

Sloka 47:

Osobnost Božství, Pán Viṣṇu, který je udržovatelem všech živých bytostí, vyzdvihl Zemi tímto způsobem z vody a poté, co ji položil na hladinu, se vrátil do Svého sídla.

Sloka 48:

Pokud někdo v náladě oddané služby poslouchá nebo líčí tento příznivý příběh o Pánu Kanci, který je hodný vyprávění, Pán, který pobývá v srdci každého, je velice potěšen.

Sloka 49:

Nic nezůstane nedosaženo pro toho, s kým je Nejvyšší Pán spokojen. Jakmile člověk dosáhne transcendentálního cíle, pochopí, že všechno ostatní je bezvýznamné. Ten, kdo se zaměstnává transcendentální láskyplnou službou, se dostává do nejvyššího stádia dokonalosti díky Samotnému Pánu, který sídlí v srdci každého.

Sloka 50:

Kdo jiný než ten, kdo není člověkem, může existovat v tomto světě a nezajímat se o konečný cíl života? Kdo může odmítat nektar vyprávění o činnostech Osobnosti Božství, které samo může zbavit živou bytost všech hmotných bolestí?