Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA JEDENÁCTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 3.11.31

Verš

tāvat tri-bhuvanaṁ sadyaḥ
kalpāntaidhita-sindhavaḥ
plāvayanty utkaṭāṭopa-
caṇḍa-vāteritormayaḥ

Synonyma

tāvat — potom; tri-bhuvanam — všechny tři světy; sadyaḥ — ihned po; kalpa-anta — na začátku zpustošení; edhita — vzedmuté; sindhavaḥ — všechny oceány; plāvayanti — zaplavují; utkaṭa — prudký; āṭopa — rozbouření; caṇḍa — hurikán; vāta — větry; īrita — vanoucí; ūrmayaḥ — vlny.

Překlad

Na začátku zpustošení přetečou všechna moře a velice prudce vanou hurikány. Vzedmou se divoké mořské vlny a všechny tři světy jsou ihned zaplaveny vodou.

Význam

Je řečeno, že planoucí oheň z úst Saṅkarṣaṇa řádí sto let polobohů neboli 36 000 lidských let. Dalších 36 000 let pak trvají nepřetržité lijavce doprovázené prudkými větry, které zvednou veliké vlny, a moře a oceány přetečou. Tyto události během 72 000 let jsou počátkem částečného zpustošení tří světů. Lidé na všechny tyto konce světa zapomínají a myslí si, jak jsou šťastní díky materialistickému rozvoji civilizace. To se nazývá māyā neboli “to, co není”.