Śrīmad-bhāgavatam 3.1.8
Verš
satyāvalambasya vanaṁ gatasya
na yācato ’dāt samayena dāyaṁ
tamo-juṣāṇo yad ajāta-śatroḥ
Synonyma
dyūte — v kostkách; tu — ale; adharmeṇa — nečestnými triky; jitasya — poraženého; sādhoḥ — svatá osoba; satya-avalambasya — ten, který přijímal pravdu za své útočiště; vanam — les; gatasya — toho, který odešel; na — nikdy; yācataḥ — když byl žádán o; adāt — odevzdal; samayena — v pravý čas; dāyam — náležitý podíl; tamaḥ-juṣāṇaḥ — zahalený iluzí; yat — nakolik; ajāta-śatroḥ — toho, který neměl nepřítele.
Překlad
Yudhiṣṭhira, který od narození neměl žádného nepřítele, byl nečestně poražen v kostkách. Jelikož však slíbil, že bude vždy držet své slovo, odešel do lesa. Když se v pravý čas vrátil a žádal zpět svůj právoplatný podíl na království, Dhṛtarāṣṭra, který byl zahalen iluzí, mu ho odmítl vydat.
Význam
Mahārāja Yudhiṣṭhira byl právoplatným dědicem království svého otce. Jeho strýc Dhṛtarāṣṭra však chtěl prosadit své vlastní syny v čele s Duryodhanou, a proto se uchýlil k různým nečestným prostředkům, aby připravil své synovce o jejich právoplatný podíl na království. Nakonec Pāṇḍuovci požadovali pouze pět vesnic, jednu pro každého z pěti bratrů, ale Kuruovci, kteří si přivlastnili všechen jejich majetek, jim odepřeli i to. Tato událost vedla k bitvě na Kurukṣetře. Bitvu na Kurukṣetře tedy způsobili Kuruovci, a nikoliv Pāṇḍuovci.
Pravým zaměstnáním Pāṇḍuovců jakožto kṣatriyů bylo pouze vládnout a nepřijímat žádné jiné zaměstnání. Brāhmaṇa, kṣatriya ani vaiśya se za žádných okolností nenechává kvůli živobytí zaměstnat od jiných.