Śrīmad-bhāgavatam 3.1.43
Verš
mahīṁ muhuś cālayatāṁ camūbhiḥ
vadhāt prapannārti-jihīrṣayeśo
’py upaikṣatāghaṁ bhagavān kurūṇām
Synonyma
nūnam — samozřejmě; nṛpāṇām — králů; tri — tři; mada-utpathānām — na scestí kvůli falešné pýše; mahīm — Zemi; muhuḥ — stále; cālayatām — zneklidňující; camūbhiḥ — přesuny vojáků; vadhāt — od zabití; prapanna — odevzdaní; ārti-jihīrṣaya — toužící zmírnit neštěstí trpících; īśaḥ — Pán; api — přestože; upaikṣata — čekal; agham — přestupky; bhagavān — Nejvyšší Pán; kurūṇām — Kuruovců.
Překlad
I když (Kṛṣṇa) je Pán a vždy chce zmírnit neštěstí trpících, nezabíjel Kuruovce, přestože páchali všemožné hříchy a přestože viděl, jak další králové stále zneklidňují Zemi mocnými vojenskými přesuny, které vykonávali na povel tří druhů falešné pýchy.
Význam
Jak Pán prohlásil v Bhagavad-gītě, ve světě smrtelníků se zjevuje proto, aby naplnil Své velice potřebné poslání — zabil ničemy a ochránil trpící oddané. Pán Kṛṣṇa i přes Své poslání toleroval urážlivé chování Kuruovců vůči Draupadī a nespravedlnosti páchané proti Pāṇḍuovcům, stejně jako urážky Sebe Samotného. Někdo se může ptát: “Proč toleroval takové nespravedlnosti a urážky? Proč nepotrestal Kuruovce okamžitě?” Když byla Draupadī zneuctěna ve shromáždění Kuruovců, kteří se ji pokusili vysvléct donaha před očima všech, Pán ji ochránil tím, že jí poslal nekonečně dlouhý pruh látky. Ihned však hříšníky nepotrestal. Toto Pánovo mlčení ovšem neznamenalo, že přestupky Kuruovců omlouval. Na Zemi bylo ještě mnoho dalších králů, kteří začali být velice pyšní na své vlastnictví tří druhů — majetek, vzdělání a stoupence — a neustále zneklidňovali Zemi přesuny svých vojenských sil. Pán jen čekal na okamžik, kdy je svede dohromady na Kuruovské bitevní pole, kde je zabije všechny najednou, a naplní tak rychleji Své poslání. Když jsou bezbožní králové či vládní představitelé pyšní na vzrůst hmotného bohatství, vzdělání a počtu obyvatelstva, vždy předvádějí svoji vojenskou sílu a působí potíže nevinným. Když byl Pán Kṛṣṇa Osobně přítomný, bylo po celém světě mnoho takových králů, a proto zařídil, aby došlo k bitvě na Kurukṣetře. Své smrtonosné poslání popsal Arjunovi, když projevil Svoji viśva-rūpu: “Úmyslně jsem sestoupil na Zemi jako neúprosný Čas, abych snížil počet nechtěného obyvatelstva. Kromě vás, Pāṇḍuovců, skoncuji se všemi, kteří se zde shromáždili. Toto zabíjení nezávisí na tvé účasti. Je to již zařízené; Sám je všechny zabiji. Chceš-li se stát slavným válečným hrdinou a užívat válečnou kořist, pak se jen staň bezprostřední příčinou tohoto zabíjení a připiš si všechny zásluhy, ó Savyasācī. Všechny velké válečníky — Bhīṣmu, Droṇu, Jayadrathu, Karṇu a mnoho dalších velkých generálů — jsem již zabil. Neboj se. Bojuj a buď velkým a slavným hrdinou.” (Bg. 11.32-34)
Pán si vždy přeje, aby se Jeho oddaný stal hrdinou nějaké události, kterou On Sám uskuteční. Chtěl, aby se Jeho oddaný a přítel Arjuna stal hrdinou bitvy na Kurukṣetře, a proto čekal, až se tam shromáždí všichni ničemové světa. To je jediné vysvětlení pro Jeho čekání.