Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA PRVNÍ

Śrīmad-bhāgavatam 3.1.4

Verš

na hy alpārthodayas tasya
vidurasyāmalātmanaḥ
tasmin varīyasi praśnaḥ
sādhu-vādopabṛṁhitaḥ

Synonyma

na — ne; hi — jistě; alpa-artha — malý (nedůležitý) smysl; udayaḥ — kladl; tasya — jeho; vidurasya — Vidury; amala-ātmanaḥ — svatého muže; tasmin — v tom; varīyasi — velice případná; praśnaḥ — otázka; sādhu-vāda — témat, která doporučují světci a mudrci; upabṛṁhitaḥ — plná.

Překlad

Světec Vidura byl velký a čistý oddaný Pána, a otázky, které kladl Jeho Milosti Ṛṣimu Maitreyovi, proto byly jistě velice případné, na nejvyšší úrovni a doporučené učenými kruhy.

Význam

Otázky a odpovědi mají v různých třídách lidí různou hodnotu. Otázky obchodníků v rámci jejich zaměstnání jistě nebudou mít nijak hluboký duchovní smysl. To, na co se budou různí lidé ptát a jak budou odpovídat, můžeme odhadnout podle jejich úrovně. V Bhagavad-gītě je popsán rozhovor, který probíhal mezi Śrī Kṛṣṇou a Arjunou, Nejvyšším Pánem a nejvyšším oddaným. Pán uznal Arjunu za Svého oddaného a přítele (Bg. 4.3), a proto si každý rozumně uvažující člověk domyslí, že tématem jejich rozhovoru byla bhakti-yoga. Celá Bhagavad-gītā se vlastně zakládá na bhakti-yoze. Je rozdíl mezi karmou a karma-yogou. Karma je usměrněná činnost, při které si chce člověk užívat jejích plodů, ale karma-yoga je činnost, kterou vykonává oddaný pro uspokojení Pána. Karma-yoga se zakládá na bhakti, neboli na potěšení Pána, zatímco karma má za cíl uspokojit smysly toho, kdo činnost vykonává. Podle Śrīmad-Bhāgavatamu má člověk vyhledat pravého duchovního mistra tehdy, má-li skutečný zájem klást otázky na vznešené duchovní úrovni. Obyčejný člověk, který se nezajímá o duchovní hodnoty, nemusí hledat duchovního mistra jenom proto, aby udržel krok s módou.

Mahārāja Parīkṣit se jako student vážně ucházel o studium vědy o Bohu a Śukadeva Gosvāmī byl pravý duchovní mistr transcendentální vědy. Oba věděli, že náměty, o kterých hovořili Vidura a Ṛṣi Maitreya, byly vznešené, a proto měl Mahārāja Parīkṣit velký zájem naučit se jim od pravého duchovního mistra.