SB 2.9.34

ṛte 'rthaṁ yat pratīyeta
na pratīyeta cātmani
tad vidyād ātmano māyāṁ
yathābhāso yathā tamaḥ
Překlad slovo od slova: 
ṛte — bez; artham — hodnoty; yat — to, co; pratīyeta — vypadá, že je; na — ne; pratīyeta — vypadá, že je; ca — a; ātmani — ve vztahu ke Mně; tat — to; vidyāt — musíš vědět; ātmanaḥ — Moje; māyām — iluzorní energie; yathā — jako; ābhāsaḥ — odraz; yathā — jako; tamaḥ — temnota.
Překlad: 
Ó Brahmo, vše, co vypadá, že má nějakou hodnotu, není reálné, pokud to nemá vztah ke Mně. Věz, že je to Moje iluzorní energie; odraz světla v temnotě.
Význam: 

V předchozím verši se mluvilo o tom, že každá fáze existence vesmírného projevu — jeho vznik, udržování, rozvoj, následné interakce různých energií, jeho rozklad a jeho zánik — v základu souvisí s Osobností Božství. Kdykoliv se tedy zapomíná na tento prvotní vztah s Pánem a kdykoliv jsou věci přijímány za skutečné, aniž by měly vztah k Pánu, pak se jedná o pojetí vytvořené iluzorní energií Pána. Jelikož nic nemůže existovat bez Pána, je třeba vědět, že iluzorní energie je rovněž energií Pána. Správný závěr, že vše má být spojeno s Pánem, vytváří yoga-māyā neboli “energie spojení” a mylnou představu, že něco může existovat odděleně od Pána, vytváří Pánova daivī māyā neboli mahā-māyā. Obě māyi jsou také spojeny s Pánem, jelikož v celém stvoření nenajdeme nic, co by nemělo vztah k Nejvyššímu Pánu. Chybné pojetí oddělenosti od Pána tedy není neskutečné, ale iluzorní.

Iluze znamená mylně pokládat jednu věc za jinou. Například pokládat provaz za hada je iluze, ale provaz není neskutečný. Provaz je reálný, ale to, jakým způsobem ho vnímá pomýlený člověk, je iluze. Mylné pojetí, že hmotný svět je oddělený od energie Pána, je tedy iluzí, ale tento svět není neskutečný. Toto iluzorní pojetí se označuje jako odraz reality v temnotě nevědomosti. Vše, co vypadá, že není “vytvořeno Mojí energií”, se nazývá māyā. Pojetí, že živá bytost nemá podobu nebo že Nejvyšší Pán nemá podobu, je také iluzí. Pán řekl v Bhagavad-gītě (2.12) uprostřed bitevního pole, že vojáci, kteří stáli před Arjunou, Arjuna samotný i Pán existovali i v minulosti, nyní stojí na Kuruovském bitevním poli a budou existovat jako individuální osobnosti i v budoucnosti, a to nejen po zničení současného těla, ale dokonce i po osvobození z hmotné existence. Pán a živé bytosti jsou za všech okolností individuální osobnosti a jejich osobní rysy nikdy nezanikají; milostí Pána může být pouze odstraněn vliv iluzorní energie, odraz světla v temnotě. Ani světlo slunce, ani světlo měsíce není v hmotném světě nezávislé. Skutečným zdrojem světla je záře brahmajyoti, která šíří světlo z transcendentálního těla Pána, a totéž světlo se odráží v různých podobách: jako světlo slunce, světlo měsíce, světlo ohně nebo světlo elektřiny. Představa, že individuální “já” nemá žádný vztah k Nejvyššímu “Já”, je také iluzí a snažit se chybně prohlašovat, že “já jsem Nejvyšší” je poslední léčkou téže māyi neboli iluzorní, vnější energie Pána.

Na samotném počátku Vedānta-sūtry je potvrzeno, že vše pochází z Nejvyššího, a tudíž, jak bylo vysvětleno v předchozím verši, všechny individuální živé bytosti pocházejí z energie svrchované živé bytosti, Osobnosti Božství. Brahmā se narodil z energie Pána a všechny další živé bytosti se rodí z energie Pána prostřednictvím Brahmy; žádná z nich nemůže existovat bez spojení s Nejvyšším Pánem.

Nezávislost individuální živé bytosti není skutečnou nezávislostí, ale pouze odrazem skutečné nezávislosti, která existuje v Nejvyšší Bytosti, tedy v Pánovi. Neoprávněné nároky podmíněných duší na svrchovanou nezávislost jsou iluze, jak svědčí tento verš.

Lidé s nedostatečným poznáním podléhají iluzi, a proto jsou takzvaní vědci, fyziologové, empiričtí filozofové atd. oslněni zářným odrazem slunce, měsíce, elektřiny atd. a popírají existenci Nejvyššího Pána, přičemž předkládají teorie a různé spekulace o stvoření, udržování a zničení všeho hmotného. Lékař může teoreticky popírat existenci duše v tělesné stavbě člověka, ale nedokáže dát život mrtvému tělu, přestože všechny struktury organismu člověka přetrvávají i po smrti. Psycholog vážně studuje fyziologickou stavbu mozku, jako kdyby struktura mozkové tkáně byla tím mechanismem, který uvádí do činnosti mysl, ale obnovit činnost mysli v mrtvém těle nedokáže. Všechny vědecké studie vesmírného projevu nebo tělesné stavby, opomíjející spojitost s Nejvyšším Pánem, jsou jen různými intelektuálními cviky, které se týkají odrazu skutečnosti, a všechny jsou nakonec iluzí a ničím víc. Veškerý rozvoj vědy a poznání současné materialistické civilizace je pouze projevem zatemňujícího vlivu iluzorní energie. Vliv iluzorní energie se projevuje dvojím způsobem — zatemňuje vědomí živé bytosti a stahuje ji dolů. Iluzorní energie takto stahuje živé bytosti do temnoty nevědomosti a zakrývá oči lidí s nedostatečným poznáním, což jim znemožňuje rozpoznat existenci Nejvyšší Osoby, která osvítila nejvyšší individuální živou bytost, Brahmu. Nikde se zde netvrdí, že Brahmā je totožný s Nejvyšším Pánem, a takové pošetilé prohlášení na základě nedostatečného poznání je tedy dalším projevem iluzorní energie Pána. Pán říká v Bhagavad-gītě (16.18-20), že démonské osoby, které popírají existenci Pána, jsou stahovány do stále hlubší nevědomosti a takto se převtělují život za životem bez jakéhokoliv poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství.

Rozumný člověk ovšem přijme poznání v učednické posloupnosti od Brahmājīho, kterého Osobně poučil Pán, nebo v učednické posloupnosti od Arjuny, kterému Osobně Pán přednesl Bhagavad-gītu, a přijme toto Pánovo prohlášení:

ahaṁ sarvasya prabhavo
mattaḥ sarvaṁ pravartate
iti matvā bhajante māṁ
budhā bhāva-samanvitāḥ

(Bg. 10.8)

Pán je původním zdrojem všech emanací a vše, co je stvořeno, udržováno a zničeno, existuje díky Jeho energii. Moudrý člověk, který toto dokonale ví, se stane Pánovým oddaným a začne Mu láskyplně sloužit.

I když Pánova vnější energie, která je jako odraz, projevuje před očima nevzdělaných lidí různé druhy iluze, rozumnému člověku je jasné, že Pán může prostřednictvím Svých různých energií jednat i z velké dálky, třebaže je mimo dosah našeho pohledu, stejně jako oheň může šířit teplo a světlo ze vzdáleného místa. Lékařská věda dávných mudrců, známá jako Āyur-veda, jednoznačně potvrzuje Pánovu svrchovanost následujícími slovy:

jagad-yoner anicchasya
cid-ānandaika-rūpiṇaḥ
puṁso 'sti prakṛtir nityā
praticchāyeva bhāsvataḥ

acetanāpi caitanya-
yogena paramātmanaḥ
akarod viśvam akhilam
anityam nāṭakākṛtim

Existuje jediný Svrchovaný Pán, který je otcem tohoto vesmírného projevu a Jehož energie působí jako prakṛti neboli hmotná příroda, zářící jako Jeho odraz. Iluzorní působení prakṛti uvádí ve spolupráci s živou energií Pána i mrtvou hmotu do pohybu a hmotný svět se nevědomým očím jeví jako divadelní představení. Nevědomý člověk hraje roli vědce nebo fyziologa v divadelním představení prakṛti, ale rozumný člověk ví, že prakṛti je iluzorní energií Pána. Z tohoto závěru, který je také potvrzen v Bhagavad-gītě, je jasné, že živé bytosti jsou rovněž projevem Pánovy vyšší energie (parā prakṛti), zatímco hmotný svět je projevem Pánovy nižší energie (aparā prakṛti). Vyšší energie Pána se Mu nemůže zcela vyrovnat, i když mezi energií a zdrojem energie může být velice malý rozdíl, jako je například mezi ohněm a teplem. Oheň vydává teplo, ale teplo není oheň. Nedostatečně vzdělaný člověk tuto jednoduchou věc nechápe a mylně tvrdí, že oheň a teplo jsou jedno a totéž. Energie ohně (teplo) je v tomto verši označena jako odraz a nikoliv přímo jako oheň. Živá energie, kterou představují živé bytosti, je tedy odrazem Pána a nikoliv Samotným Pánem. Existence živých bytostí jakožto odrazu Pána závisí na Nejvyšším Pánovi, který je původním světlem. Hmotnou energii lze přirovnat k temnotě, neboť také ve skutečnosti je temná, a činnosti živých bytostí v této temnotě jsou odrazy původního světla. Pánovi se musíme snažit porozumět na základě tohoto verše. Nezávislost obou energií Pána je označena jako māyā neboli iluze. Odražené světlo nedokáže rozptýlit temnotu nevědomosti a nikdo se nemůže vyprostit z hmotné existence s pouhým odraženým světlem, pocházejícím od obyčejného člověka; k tomu je nutné světlo přímo od původního zdroje. Odraz slunečního svitu v temnotě nedokáže tmu rozehnat, ale přímý sluneční svit může rozehnat temnotu zcela dokonale. Ve tmě člověk nedokáže rozpoznat předměty v pokoji, a bojí se proto hadů a škorpiónů, i když v jeho blízkosti nic takového není. Je-li však v pokoji světlo, vidí všechno jasně a jeho strach z hadů a škorpiónů okamžitě zmizí. Člověk se proto musí uchýlit ke světlu, k Pánu a Jeho Bhagavad-gītě a Śrīmad-Bhāgavatamu, a nehledat ochranu u obyčejných lidí, podobajících se odrazu, kteří nejsou s Pánem nijak spojeni. Nikdo by neměl naslouchat Bhagavad-gītě či Śrīmad-Bhāgavatamu od někoho, kdo nevěří v existenci Pána. Takový člověk je již odsouzený ke zkáze a stejně tak bude odsouzený každý, kdo se s ním bude sdružovat.

Podle Padma Purāṇy existuje v oblasti hmotného světa nespočetně mnoho hmotných vesmírů a ty všechny jsou temné. Každá živá bytost, počínaje kterýmkoliv Brahmou (v nespočetně mnoha vesmírech existuje nespočetně mnoho Brahmů) a konče bezvýznamným mravencem, se narodila v temnotě a všichni potřebují skutečné světlo od Pána, aby Ho mohli vidět přímo, stejně jako slunce lze vidět pouze v jeho přímém světle. Ani ta nejsilnější lampa nebo pochodeň nám nepomůže spatřit slunce. Slunce se zjevuje samo. Pochopit působení různých energií Pána nebo poznat Samotnou Osobnost Božství může člověk jedině ve světle, které se projeví bezpříčinnou milostí Pána. Impersonalisté říkají, že Boha nemůžeme vidět. Boha lze vidět jedině ve světle, pocházejícím od Něho Samotného, a nikoliv pomocí lidských spekulací. Na toto světlo poukazuje tento verš slovem vidyāt, což je pokyn Pána Brahmovi. Tento přímý pokyn Pána je projevem Jeho vnitřní energie, a právě tato energie je prostředkem, který umožňuje vidět Pána tváří v tvář. Nejen Brahmā, ale každý, koho Pán obdaří pohledem na tuto Jeho milostivou vnitřní energii, může bez jakékoliv mentální spekulace realizovat Osobnost Božství.