SB 2.6.37

nāhaṁ na yūyaṁ yad-ṛtāṁ gatiṁ vidur
na vāmadevaḥ kim utāpare surāḥ
tan-māyayā mohita-buddhayas tv idaṁ
vinirmitaṁ cātma-samaṁ vicakṣmahe
Překlad slovo od slova: 
na — ani; aham — já; yūyam — vy všichni synové; yat — jehož; ṛtām — skutečné; gatim — pohyby; viduḥ — znát; na — ani; vāmadevaḥ — Pán Śiva; kim — co; uta — jiní; apare — další; surāḥ — polobozi; tat — Jeho; māyayā — iluzorní energií; mohita — zmateni; buddhayaḥ — s takovou inteligencí; tu — ale; idam — toto; vinirmitam — co je stvořené; ca — také; ātma-samam — prostřednictvím osobních schopností; vicakṣmahe — pozorovat.
Překlad: 
Jelikož ani Pán Śiva, ani ty, ani já nemůžeme změřit hranice duchovního štěstí, jak by je mohli znát jiní polobozi? A jelikož jsme všichni zmateni iluzorní energií Nejvyššího Pána, můžeme vidět jedině tento projevený vesmír, každý podle svých individuálních schopností.
Význam: 

Mnohokrát jsme uváděli jména dvanácti vybraných autorit (dvādaśa-mahājana), z nichž Brahmā, Nārada a Pán Śiva jsou z hlediska znalostí o Nejvyšším Pánu první, druhý a třetí v pořadí. Jiní polobozi, Gandharvové, Cāraṇové, Vidyādharové, lidé či asurové nemají možnost plně znát energie Absolutního Pána, Śrī Kṛṣṇy. Polobozi, Gandharvové atd. jsou vysoce inteligentní osoby sídlící na vyšších planetách, lidé jsou obyvatelé středních planet a asurové žijí na nižších planetách. Každý z nich má své představy o Absolutní Pravdě, stejně jako vědci či empiričtí filozofové v lidské společnosti. Všechny tyto živé bytosti byly stvořeny hmotnou přírodou, a v důsledku toho jsou zmateny úžasným projevem tří hmotných kvalit. O této zmatenosti se zmiňuje Bhagavad-gītā (7.13): tribhir guṇamayair bhāvair ebhiḥ sarvam idaṁ jagat — každá bytost, od Brahmy až po mravence, je svým způsobem zmatena třemi kvalitami hmotné přírody, dobrem, vášní a nevědomostí. Každý si v rámci svých individuálních schopností myslí, že tento vesmír, který je před ním projevený, je vším, a i vědec v lidské společnosti dvacátého století se svým vlastním způsobem snaží vypočítat začátek a konec vesmíru. Co však mohou vědci vědět? Dokonce i Brahmā byl jednou zmatený a považoval se za jediného Brahmu, ale později milostí Pána poznal, že existuje ještě nespočetně mnoho mocnějších Brahmů v mnohem větších vesmírech nežli je tento, a všechny tyto vesmíry společně vytvářejí ekapād-vibhūti neboli jednu čtvrtinu projevu Pánovy tvůrčí energie. Zbývající tři čtvrtiny Jeho energie jsou projeveny v duchovním světě, a co tedy může nepatrný vědec s nepatrným mozkem vědět o Absolutní Osobnosti Božství, o Pánu Kṛṣṇovi? Pán proto říká: mohitaṁ nābhijānāti mām ebhyaḥ param avyayam — zmateni kvalitami hmotné přírody nechápou, že nad těmito projevy je Nejvyšší Osoba, absolutní vládce všeho. Brahmā, Nārada a Pán Śiva mají o Pánovi značné poznání, a proto bychom měli následovat pokyny těchto velkých osobností a nespokojit se s nepatrným mozkem a jeho dětinskými vynálezy, jakými jsou kosmické lodě a jiné výplody vědy. Právě jako matka je jedinou autoritou při identifikaci otce dítěte, tak matka Veda v podání uznávaných autorit jako jsou Brahmā, Nārada a Śiva je jedinou autoritou, která nás může informovat o Absolutní Pravdě.