Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.4.8

Verš

nūnaṁ bhagavato brahman
harer adbhuta-karmaṇaḥ
durvibhāvyam ivābhāti
kavibhiś cāpi ceṣṭitam

Synonyma

nūnam — stále nedostatečné; bhagavataḥ — Osobnosti Božství; brahman — ó učený brāhmaṇo; hareḥ — Pána; adbhuta — podivuhodné; karmaṇaḥ — ten, kdo jedná; durvibhāvyam — nepochopitelné; iva — jako; ābhāti — jeví se; kavibhiḥ — i vysoce učenými; ca — také; api — přestože; ceṣṭitam — snaha o.

Překlad

Ó učený brāhmaṇo, všechny transcendentální činnosti Pána jsou podivuhodné a zdají se být nepochopitelné, protože ani mnoho vzdělaných učenců jim i přes veliké úsilí nedokáže porozumět.

Význam

Jakým způsobem Nejvyšší Pán stvořil byť jen tento jediný vesmír se zdá nepochopitelné a podivuhodné. A existuje nespočetně mnoho vesmírů, které všechny dohromady tvoří hmotný svět. Tato část Pánova stvoření je pouze nepatrnou částí úplného stvoření. Hmotný svět je jedním dílem (ekāṁśena sthito jagat). Je projevem jedné čtvrtiny Pánovy energie a zbývající tři čtvrtiny tvoří vaikuṇṭha-jagat neboli duchovní svět, který je popsán v Bhagavad-gītě jako mad-dhām či sanātana-dhām, věčný svět. V předchozím verši je řečeno, že Pán vytváří celé projevení a pak vše opět ničí. To lze vztáhnout pouze na hmotný svět, protože druhá, větší část Jeho stvoření, nazývaná Vaikuṇṭha, není ani stvořena, ani zničena; jinak by se Vaikuṇṭha-dhām neoznačoval jako věčný. Pán existuje zároveň s dhāmem a Jeho věčné jméno, vlastnosti, zábavy, doprovod a osobnost jsou projevy Jeho různých energií a expanzí. Pán se nazývá anādi neboli “nemající stvořitele” a ādi neboli “původ všeho”. My si se svým nedokonalým uvažováním myslíme, že Pán byl také stvořen, ale Vedānta nás informuje, že tomu tak není. Naopak, On tvoří vše ostatní (nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt). Pro obyčejného člověka je velice těžké tyto věci pochopit. Ani velcí učenci to nechápou, a proto předkládají teorie, které si navzájem odporují. Ani o bezvýznamné části Pánova stvoření, o tomto jednom vesmíru, nemají úplné informace. Nevědí jaké jsou jeho rozměry, kolik je v něm hvězd a planet a jaké jsou životní podmínky na těchto nesčetných planetách. Moderní vědci o tom všem mají pouze dílčí poznání. Někteří z nich tvrdí, že ve vesmíru je zhruba sto miliónů planet. Jedno zpravodajství z Moskvy dne 21. 2. 1960 ohlásilo následující informace:

“Známý ruský profesor astronomie Boris Voroncov-Veljaminov řekl, že ve vesmíru existuje nekonečné množství planet, na kterých žijí bytosti obdařené rozumem.

Je možné, že na těchto planetách vzkvétá život podobný životu na Zemi.

Doktor chemie Nikolaj Žirov, který se zabývá výzkumem ovzduší na jiných planetách, poukázal na to, že například organismus Marťana by mohl být velice dobře přizpůsoben normální existenci s nízkou tělesnou teplotou

„Plynné složení atmosféry Marsu pokládá za zcela vhodné pro život bytostí, které jsou mu přizpůsobeny.”

Tuto adaptabilitu organismu na různé druhy planet popisuje Brahma-saṁhitā jako vibhūti-bhinnam; každá z nespočetně mnoha planet v tomto vesmíru má svůj určitý druh ovzduší a živé bytosti na různých planetách jsou díky lepšímu ovzduší více pokročilé ve vědě a technologii. Vibhūti znamená “zvláštní síly” a bhinnam znamená “rozmanité”. Vědci, kteří se pokoušejí prozkoumat vnější prostor a snaží se dosáhnout jiných planet mechanickými prostředky, si musí uvědomit, že organismus adaptovaný na ovzduší Země nemůže existovat v ovzduší jiných planet (viz Snadná cesta na jiné planety). Pro přemístění na jinou planetu po opuštění současného těla se tedy člověk musí připravit, jak je řečeno v Bhagavad-gītě (9.25):

yānti deva-vratā devān
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino ’pi mām

“Ti, kteří uctívají polobohy, se narodí mezi polobohy, ti, kteří uctívají duchy, se narodí mezi takovými bytostmi a ti, kteří uctívají Mě, budou žít se Mnou.”

Způsob, jakým se Mahārāja Parīkṣit tázal na činnosti tvůrčí energie Pána, svědčí o tom, že již o vzniku stvoření věděl všechno. Proč se tedy ptal Śukadeva Gosvāmīho na takové věci? Mahārāja Parīkṣit byl velký panovník, potomek Pāṇḍuovců a velký oddaný Pána Kṛṣṇy, a proto není divu, že měl velké znalosti o stvoření světa, ale toto jeho poznání bylo stále nedostatečné. Řekl proto, že i velcí vzdělaní učenci to nedokáží poznat ani po velkém snažení. Pán je neomezený a Jeho činnosti jsou také neomezené. Žádná živá bytost až po úroveň Brahmājīho, nejdokonalejší živé bytosti ve vesmíru, si nedovede představit poznání o neomezeném, pokud své poznání čerpá z omezeného zdroje za pomoci nedokonalých smyslů. O neomezeném můžeme něco vědět jedině tehdy, je-li to vysvětleno neomezeným, jako učinil Pán Samotný v jedinečných verších Bhagavad-gīty, a do určité míry se také můžeme něco dozvědět od realizovaných duší jako je Śukadeva Gosvāmī, který se učil od Vyāsadeva, žáka Nārady, a tímto způsobem k nám může sestoupit dokonalé poznání řetězem učednické posloupnosti a nikoliv v podobě experimentálního poznání, ať už starého či moderního.