Śrīmad-bhāgavatam 2.10.7
Verš
yato ’sty adhyavasīyate
sa āśrayaḥ paraṁ brahma
paramātmeti śabdyate
Synonyma
Překlad
Svrchovaný Celek, který je oslavován jako Nejvyšší Bytost nebo Nejvyšší Duše, je nejvyšším zdrojem vesmírného projevu, jeho rezervoárem i příčinou jeho ukončení. Je tedy Svrchovaným Zřídlem, Absolutní Pravdou.
Význam
Na samotném počátku Śrīmad-Bhāgavatamu je uvedeno, že synonyma pro nejvyšší zdroj všech energií jsou janmādy asya yataḥ, vadanti tat tattva-vidas tattvaṁ yaj jñānam advayam / brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate — Parambrahman, Paramātmā nebo Bhagavān. Slovo iti, použité v tomto verši, stojí také na konci synonym a zdůrazňuje Bhagavāna. To bude podrobněji vysvětleno v dalších verších, ale slovo Bhagavān z konečného hlediska označuje Pána Kṛṣṇu, neboť ve Śrīmad-Bhāgavatamu jsme již četli, že Nejvyšší Osobností Božství je Kṛṣṇa. Kṛṣṇas tu bhagavān svayam. Původní zdroj všech energií, summum bonum, je Absolutní Pravda, která se nazývá Parambrahman atd. a Bhagavān je konečným aspektem Absolutní Pravdy. A mezi synonymy pro Bhagavāna, jako je Nārāyaṇa, Viṣṇu a Puruṣa, je posledním aspektem slovo Kṛṣṇa, jak potvrzuje Bhagavad-gītā: ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate. Śrīmad-Bhāgavatam je navíc zastoupením Pána Kṛṣṇy jako Jeho zvuková inkarnace.
dharma-jñānādibhiḥ saha
kalau naṣṭa-dṛśām eṣaḥ
purāṇārko 'dhunoditaḥ
(Bhāg. 1.3.43)
Všechna písma tedy docházejí k závěru, že Pán Kṛṣṇa je původním zdrojem všech energií, a to je význam slova “Kṛṣṇa”. Śrīmad-Bhāgavatam byl sestaven právě proto, aby lidem objasnil vědu o Kṛṣṇovi. V prvním zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je tato pravda naznačena v otázkách velkých mudrců, vedených Śaunakou, a odpovědích Sūty Gosvāmīho, popsaných v první a druhé kapitole. Ve třetí kapitole je toto téma dále rozvedené a ještě podrobněji o něm pojednává čtvrtá kapitola. Druhý zpěv dále zdůrazňuje, že Absolutní Pravdou je Osobnost Božství, a naznačuje, že touto Osobností je Nejvyšší Pán Kṛṣṇa. Shrnutí Śrīmad-Bhāgavatamu ve čtyřech verších, které jsme již rozebírali, je zhuštěnou esencí. Svrchovanost Nejvyšší Osobnosti Božství potvrzuje Brahmā ve své Brahma-saṁhitě slovy īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ, a stejně tak i třetí zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu. Celé téma je podrobně rozvedeno v desátém a jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu. Odkazy na Pána Kṛṣṇu najdeme i ve třetím, čtvrtém, pátém, šestém a sedmém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, kde se popisují výměny Manuů v různých periodách jako je Svāyambhuva- manvantara a Cākṣuṣa-manvantara. Osmý zpěv rozvádí tentýž námět nepřímo ve spojení s Vaivasvata-manvantarou a podobný obsah má devátý zpěv. Ve dvanáctém zpěvu je totéž vysvětleno dále, zvláště v souvislosti s různými inkarnacemi Pána. Ze studia celého Śrīmad-Bhāgavatamu tedy plyne závěr, že Pán Śrī Kṛṣṇa je konečné summum bonum neboli nejvyšší zdroj veškeré energie. Lidé nazývají toto summum bonum různými jmény podle úrovně svého uctívání: Nārāyaṇa, Brahmā, Paramātmā atd.