SB 11.5.32

kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇaṁ
sāṅgopāṅgāstra-pārṣadam
yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair
yajanti hi su-medhasaḥ
Překlad slovo od slova: 
kṛṣṇa-varṇam — opakující slabiky kṛṣ-ṇa; tviṣā — jasem; akṛṣṇam — ne černým (zlatým); sa-aṅga — se svými společníky; upāṅga — služebníky; astra — zbranĕmi; pārṣadam — důvĕrnými druhy; yajñaiḥ — obĕtí; saṅkīrtana-prāyaiḥ — tvořenou hlavnĕ společným zpíváním; yajanti — uctívají; hi — jistĕ; su-medhasaḥ — inteligentní lidé.
Překlad: 
Ve vĕku Kali se inteligentní lidé vĕnují společnému zpívání, kterým uctívají inkarnaci Boha, jež neustále zpívá Kṛṣṇova jména. I když nemá načernalou pleť, je to samotný Kṛṣṇa. Doprovázejí Ho Jeho společníci, služebníci, zbranĕ a důvĕrní přátelé.
Význam: 

VÝZNAM: Stejný verš cituje Kṛṣṇadāsa Kavirāja ve třetí kapitole Ādi-līly Caitanya-caritāmṛty, sloce 52. Jeho Božská Milost A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda jej opatřil následujícím komentářem: „Tento text je převzatý ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.32). Śrīla Jīva Gosvāmī vysvĕtlil tento verš ve svém komentáři k Bhāgavatamu známém jako Krama-sandarbha, kde uvádí, že se Pán Kṛṣṇa zjevuje také se zlatou pletí. Tento zlatý Pán Kṛṣṇa je Pán Caitanya, jehož uctívají inteligentní lidé současného vĕku. To ve Śrīmad-Bhāgavatamu potvrzuje Garga Muni, který řekl, že i když je dítĕ Kṛṣṇa načernalé, zjevuje se také v dalších třech barvách, a to červené, bílé a žluté. Svoji bílou a červenou barvu projevil ve vĕcích Satya a Tretā. Zbývající žlutou barvu však neprojevil, dokud se nezjevil jako Pán Caitanya známý též jako Gaurahari.

Śrīla Jīva Gosvāmī vysvĕtluje, že kṛṣṇa-varṇam znamená Śrī Kṛṣṇa Caitanya. Kṛṣṇa-varṇa a Kṛṣṇa Caitanya jsou totožní. Jméno Kṛṣṇa se objevuje u obou, u Pána Kṛṣṇy i u Pána Caitanyi Kṛṣṇy. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je Nejvyšší Osobnost Božství, ale vždy popisuje Kṛṣṇu, a tak si opĕvováním Jeho jména a podoby a vzpomínáním na nĕ vychutnává transcendentální blaženost. Pán Kṛṣṇa se osobnĕ zjevuje jako Pán Caitanya, aby kázal nejvyšší poselství. Varṇayati znamená ,pronáší̀ či ,popisujè. Pán Caitanya stále zpívá svaté jméno Kṛṣṇy a také je popisuje. A protože je samotný Kṛṣṇa, každý, kdo Ho potká, automaticky zpívá svaté jméno Kṛṣṇy a pozdĕji je také přibližuje ostatním. Každého človĕka naplňuje transcendentálním vĕdomím Kṛṣṇy, které ho pohrouží do transcendentální blaženosti. Jako Kṛṣṇa se tedy Pán zjevuje každému, a to buď osobnĕ, anebo prostřednictvím zvuku. Když človĕk zahlédne Pána Caitanyu, okamžitĕ si vzpomene na Pána Kṛṣṇu. Proto Ho lze přijmout jako viṣṇu-tattvu. Jinak řečeno, Pán Caitanya je samotný Pán Kṛṣṇa.

To, že Pán Caitanya je Pán Kṛṣṇa, dále potvrzují slova sāṅgopāṅgāstra-pārṣadam. Jeho tĕlo neustále zdobí santálové dřevo a santálová pasta. Svojí zcela výjimečnou krásou si podmaňuje všechny lidi tohoto vĕku. Když Pán sestupuje jindy, používá občas k poražení démonských osob zbranĕ, ale v tomto vĕku si je podmaňuje svojí dokonale přitažlivou postavou jako Caitanya Mahāprabhu. Śrīla Jīva Gosvāmī vysvĕtluje, že Jeho krása je Jeho astra neboli zbraň k pokoření démonů. Rozumí se, že díky Jeho dokonalé přitažlivosti s Ním všichni polobozi žili jako Jeho společníci. Jeho činy byly neobvyklé a Jeho společníci úžasní. Když šířil saṅkīrtanové hnutí, zaujal mnoho velkých učenců a ācāryů, zvláštĕ v Bengálsku a Uríse. Pána Caitanyu vždy doprovázejí Jeho nejbližší druhové, jako je Pán Nityānanda, Advaita, Gadādhara a Śrīvāsa.

Śrīla Jīva Gosvāmī cituje verš z védské literatury, který říká, že není nutné provádĕt okázalé obĕti nebo obřady. Vysvĕtluje, že místo tĕchto vnĕjších pompézních činností by se mĕli všichni lidé bez ohledu na kastu, barvu pleti či vyznání shromáždit a uctívat Pána Caitanyu zpíváním Hare Kṛṣṇa. Kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇam znamená, že by mĕl být kladen důraz na jméno Kṛṣṇy. Pán Caitanya učil nauce o vĕdomí Kṛṣṇy a zpíval Kṛṣṇovo jméno. Mĕl by tedy být uctíván všemi společným zpíváním mahā-mantry: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare  /  Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Šířit uctívání v kostelech, chrámech nebo mešitách již není možné, protože o to lidé ztratili zájem. Zpívat Hare Kṛṣṇa však mohou kdykoliv a kdekoliv. Tímto uctíváním Pána Caitanyi mohou konat tu nejvznešenĕjší činnost a splnit nejvyšší účel náboženství, uspokojit Svrchovaného Pána.

Śrīla Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, slavný žák Pána Caitanyi, řekl: ,Protože byly zásady transcendentální oddané služby ztraceny, zjevil se Śrī Kṛṣṇa Caitanya, aby znovu přinesl proces oddanosti. Je tak milostivý, že rozdává lásku ke Kṛṣṇovi. Každý by mĕl být čím dál tím víc přitahován k Jeho lotosovým nohám, jako bzučící včely přitahuje lotosový kvĕt.̀“

Inkarnaci Caitanyi Mahāprabhua zmiňuje také Śrī Viṣṇu-sahasra-nāma, kterou najdeme v kapitole 189 Dāna-dharma-parvy Mahābhāraty. Śrīla Jīva Gosvāmī tento zdroje cituje: suvarṇa-varṇo hemāṅgo varāṅgaś candanāṅgadī. „Ve svých raných zábavách vypadá jako hospodář se zlatou pletí. Má překrásné údy a Jeho tĕlo potřené santálovou pastou připomníná tekuté zlato.“ A dále cituje: sannyāsa-kṛc chamaḥ śānto niṣṭhā-śānti-parāyaṇaḥ – „V pozdĕjších zábavách přijímá sannyās a je vyrovnaný a klidný. Je nejvyšším sídlem klidu a oddanosti, neboť umlčuje neoddané impersonalisty.“