SB 11.20.36

na mayy ekānta-bhaktānāṁ
guṇa-doṣodbhavā guṇāḥ
sādhūnāṁ sama-cittānāṁ
buddheḥ param upeyuṣām
Překlad slovo od slova: 
na — ne; mayi — Mĕ; eka-anta — čistých; bhaktānām — oddaných; guṇa — doporučené jako dobré; doṣa — zakázané jako nepříznivé; udbhavāḥ — povstávající z tĕchto vĕcí; guṇāḥ — zbožnost a hřích; sādhūnām — tĕch, kteří nemají hmotné touhy; sama-cittānām — kteří si za všech okolností udržují neochvĕjné duchovní vĕdomí; buddheḥ — to, co lze pochopit pomocí hmotné inteligence; param — nad; upeyuṣām — tĕch, kteří dosáhli.
Překlad: 
Hmotná zbožnost a hřích, jež vznikají z dobra a zla tohoto svĕta, nemohou existovat v Mých čistých oddaných, kteří si za všech okolností udržují neochvĕjné duchovní vĕdomí, protože nemají žádné hmotné touhy. Tito oddaní totiž dosáhli Mĕ, Nejvyššího Pána, přesahujícího vše, co lze pochopit pomocí hmotné inteligence.
Význam: 

Slova buddheḥ param vyjadřují, že u čistého oddaného, který je pohroužený v transcendentálních vlastnostech Pána, nenajdeme hmotné kvality přírody. Ve druhé kapitole Bhagavad-gīty Pán Kṛṣṇa jasnĕ vysvĕtluje, že čistý oddaný se pozná podle úplné odpoutanosti od vlastních přání; proto tento oddaný, neustále zamĕstnaný nesobeckou službou Pánu Kṛṣṇovi, ne vždy dodržuje nesčetná podrobná pravidla védských obřadů. Na tuto příležitostnou nedbalost se nemá pohlížet jako na prohřešek. Rovnĕž následování obyčejné zbožnosti není konečnou kvalifikací duše odevzdané Bohu. Láska ke Kṛṣṇovi a absolutní odevzdanost Pánovĕ vůli oddaného okamžitĕ povznesou na transcendentální úroveň, kde činnosti konané v zájmu Pána jsou absolutní, neboť vyjadřují vůli Boha. Obyčejní materialisté nĕkdy tuto vznešenou úroveň falešnĕ přiřazují svému náladovému nemorálnímu jednání, a tím vytvářejí velký zmatek ve společnosti. Ale tak jako by si obyčejný človĕk nemĕl nárokovat výkonná práva pobočníků vůdčí osobnosti ve státĕ, také obyčejná podmínĕná duše nemůže pošetile zaštiťovat božským právem, projevem vůle Boha, své nemravné, náladové nebo spekulativní jednání. Aby mohla získat uznání, že transcenduje obyčejnou zbožnost a hřích, musí být skutečnĕ čistým oddaným Pána, Pánem zmocnĕným a plnĕ odevzdaným Jeho vůli.

Existují případy vysoce pokročilých oddaných, kteří krátkodobĕ poklesli ze vznešené úrovnĕ oddané služby. Pán učí v Bhagavad-gītĕ (9.30):

api cet su-durācāro
bhajate mām ananya-bhāk
sādhur eva sa mantavyaḥ
samyag vyavasito hi saḥ

Krátkodobý poklesek Pánova upřímného oddaného nemůže zmĕnit Pánův vztah vůči nĕmu. I bĕžní rodiče brzy odpustí svému dítĕti jednorázový prohřešek. Mezi dĕtmi a rodiči panuje vzájemná láska a Pánovi odevzdaní služebníci mají s Pánem také láskyplný vztah. Poklesek, který nebyl předem promyšlený, Pán brzy odpustí a všichni členové společnosti musí sdílet Pánovy pocity a upřímného oddaného omluvit. Pokročilý oddaný by kvůli náhodnému poklesku nemĕl být prohlašován za materialistickou nebo hříšnou osobu. Oddaný se okamžitĕ vrací na úroveň svaté služby a prosí Pána o odpuštĕní. Pokud však nĕkdo setrvává v pokleslém postavení, není možné ho již považovat za vznešeného oddaného Pána.