Śrīmad-bhāgavatam 10.9.1-2
Verš
ekadā gṛha-dāsīṣu
yaśodā nanda-gehinī
karmāntara-niyuktāsu
nirmamantha svayaṁ dadhi
tad-bāla-caritāni ca
dadhi-nirmanthane kāle
smarantī tāny agāyata
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; ekadā — jednoho dne; gṛha-dāsīṣu — když měly všechny služebné v domácnosti jiné povinnosti; yaśodā — matka Yaśodā; nanda-gehinī — královna Nandy Mahārāje; karma-antara — jinými domácími povinnostmi; niyuktāsu — zaměstnány; nirmamantha — stloukala; svayam — sama; dadhi — jogurt; yāni — všechny takové; yāni — takové; iha — v této souvislosti; gītāni — písně; tat-bāla-caritāni — které popisovaly činnosti jejího dítěte; ca — a; dadhi-nirmanthane — zatímco stloukala jogurt; kāle — v tu dobu; smarantī — vzpomínající; tāni — je všechny (v podobě písní); agāyata — zpívala.
Překlad
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Jednoho dne, když matka Yaśodā viděla, že jsou všechny služebné zaneprázdněny jinými domácími povinnostmi, začala sama stloukat jogurt. Během stloukání vzpomínala na Kṛṣṇovy dětské činnosti. Skládala si o nich vlastní písně a těšila se tím, že si o všech Jeho činnostech zpívala.
Význam
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura na základě citátu z Vaiṣṇava-toṣaṇī od Śrīly Sanātany Gosvāmīho říká, že k události, kdy Kṛṣṇa rozbil nádobu s jogurtem a matka Yaśodā Ho svázala, došlo na den Dīpāvalī neboli Dīpa-mālikā. V Indii, zvláště v Bombaji, se tento svátek v měsíci Kārtiku slaví dodnes, a to obvykle velmi honosně, s ohňostroji a mnoha světly. Je třeba vědět, že ze všech krav Nandy Mahārāje jich několik, jež patřily matce Yaśodě, spásalo pouze trávu tak chutnou, že se to odráželo i na chuti jejich mléka. Matka Yaśodā chtěla nashromáždit mléko právě od nich, proměnit ho v jogurt, a ten pak osobně stlouci v máslo, protože si myslela, že malý Kṛṣṇa chodí do domů sousedních gopů a gopī krást máslo z toho důvodu, že Mu nechutná mléko a jogurt připravené obyčejným způsobem.
Během stloukání másla si matka Yaśodā zpívala o Kṛṣṇových dětských činnostech. Dříve bývalo zvykem, že když chtěl někdo na něco neustále vzpomínat, proměnil to v báseň nebo si ji nechal složit od profesionálního básníka. Je vidět, že matka Yaśodā nechtěla na Kṛṣṇovy činnosti nikdy zapomenout. Proto zbásnila všechny Kṛṣṇovy dětské skutky, jako bylo zabití Pūtany, Aghāsury, Śakaṭāsury a Tṛṇāvarty, a když stloukala máslo, zpívala si o nich ve verších. Tak má jednat ten, kdo si chce být vědom Kṛṣṇy dvacet čtyři hodin denně. Tato událost ukazuje, jak si byla matka Yaśodā vědomá Kṛṣṇy. Pro udržení vědomí Kṛṣṇy musíme následovat osoby, jako je ona.