Śrīmad-bhāgavatam 10.8.25
Verš
krīḍā-parāv aticalau sva-sutau niṣeddhum
gṛhyāṇi kartum api yatra na taj-jananyau
śekāta āpatur alaṁ manaso ’navasthām
Synonyma
śṛṅgī — kravami; agni — ohněm; daṁṣṭrī — opicemi a psy; asi — dýkami; jala — vodou; dvija — ptáky; kaṇṭakebhyaḥ — a trny; krīḍā-parau ati-calau — neposedná nemluvňata si hrála; sva-sutau — své dva syny; niṣeddhum — jenom Je zastavit; gṛhyāṇi — domácí povinnosti; kartum api — kvůli vykonávání; yatra — když; na — ne; tat-jananyau — Jejich matky (Rohiṇī a Yaśodā); śekāte — schopné; āpatuḥ — získaly; alam — vskutku; manasaḥ — mysli; anavasthām — vyrovnanost.
Překlad
Jelikož matka Yaśodā a Rohiṇī nemohly chránit nemluvňata před nebezpečím, jež hrozilo od rohatých krav, ohně, zvířat s ostrými zuby a drápy, jako jsou opice, psi a kočky, a od trnů, dýk a jiných zbraní povalujících se po zemi, prožívaly neustálou úzkost, a to narušovalo jejich domácí práce. Tehdy byly naprosto vyrovnané ve stavu transcendentální extáze známé jako soužení pocházející z mateřské lásky, neboť právě to se probouzelo v jejich myslích.
Význam
Všechny tyto Kṛṣṇovy zábavy a velký požitek, který viditelně prožívaly matky, jsou transcendentální. Není na nich nic hmotného. V Brahma-saṁhitě jsou popsány slovy ānanda-cinmaya-rasa. V duchovním světě existuje úzkost, nářek a další pocity podobné těm, které známe v hmotném světě. Jelikož jsou však realitou transcendentálního světa, jehož je tento svět pouhou napodobeninou, matka Yaśodā a Rohiṇī se při nich transcendentálně radovaly.