Skip to main content

KAPITOLA OSMÁ

Pán Kṛṣṇa ukazuje ve svých ústech vesmírnou podobu

Osmá kapitola obsahuje popis obřadu, při kterém bylo Kṛṣṇovi dáno jméno. Dále líčí, jak Kṛṣṇa lezl po zemi, jak si hrál s kravami a jak jedl hlínu a znovu své matce ukázal vesmírnou podobu.

Jednoho dne poslal Vasudeva Gargamuniho, rodinného kněze yadu-vaṁśi, do domu Nandy Mahārāje. Nanda Mahārāja ho patřičně přivítal a požádal ho, aby dal Kṛṣṇovi a Balarāmovi jména. Gargamuni mu však připomněl, že Kaṁsa hledá Devakina syna, a řekl, že kdyby obřad vykonal příliš honosně, Kaṁsa by si toho všiml a probudilo by se v něm podezření, že Kṛṣṇa je oním hledaným synem Devakī. Nanda Mahārāja proto Gargamuniho požádal, aby obřad vykonal potají, což také Gargamuni učinil. Jelikož Balarāma, syn Rohiṇī, zvětšuje transcendentální blaženost ostatních, Jeho jméno je Rāma, a pro svou neobyčejnou sílu je nazýván Baladeva. Přivádí Yaduovce k následování svých pokynů, a proto se Mu říká Saṅkarṣaṇa. Kṛṣṇa, syn Yaśody, se dříve zjevil v různých barvách-bílé, červené a žluté-a nyní v černé. Jelikož byl někdy synem Vasudeva, nese jméno Vāsudeva. Má ještě mnoho jiných jmen podle svých různých činností a vlastností. Poté, co Gargamuni Nandu Mahārāje takto poučil a dokončil obřad udílení jména, poradil Nandovi, aby svého syna bedlivě chránil, a potom odešel.

Śukadeva Gosvāmī dále vylíčil, jak obě děti lezly po zemi, chodily po svých malých nožkách, hrály si s kravami a telátky, kradly máslo a jiné mléčné výrobky a rozbíjely nádoby s máslem. Tak popsal mnoho nezbedností, kterých se Kṛṣṇa a Balarāma dopouštěli. Tou nejpodivuhodnější z nich bylo, když Kṛṣṇovi kamarádi žalovali matce Yaśodě, že Kṛṣṇa jedl hlínu. Matka Yaśodā Mu chtěla otevřít ústa, aby se o tom přesvědčila a mohla Ho pokárat. Někdy se stavěla do role trestající matky a vzápětí ji zaplavila mateřská láska. Poté, co Śukadeva Gosvāmī toto vše Mahārājovi Parīkṣitovi na jeho žádost vyložil, opěvoval štěstí matky Yaśody a Nandy. Ti byli dříve Droṇa a Dharā a na pokyn Brahmy přišli na Zemi a dostali Nejvyšší Osobnost Božství za svého syna.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó Mahārāji Parīkṣite, Vasudeva pak pobídl Gargamuniho, kněze Yaduovské dynastie, který byl velmi pokročilý v askezi, aby šel navštívit Nandu Mahārāje do jeho domu.
Sloka 2:
Když Nanda Mahārāja spatřil Gargamuniho ve svém domě, měl velkou radost a povstal, aby ho přivítal se sepjatýma rukama. I když ho viděl na vlastní oči, byl si vědom toho, že Gargamuni je adhokṣaja-to znamená, že není obyčejnou osobou, kterou lze vnímat hmotnými smysly.
Sloka 3:
Když byl Gargamuni náležitě přivítán jako host a pohodlně usazen, Nanda Mahārāja vlídně a pokorně promluvil: “Můj milý pane, jako oddaný jsi po všech stránkách úplný, ale přesto je mou povinností ti sloužit. Nařiď mi, prosím, co pro tebe mohu udělat.”
Sloka 4:
“Ó můj pane, mocný oddaný, osoby, jako jsi ty, se pohybují z místa na místo nikoliv kvůli svým vlastním zájmům, ale kvůli prostomyslným gṛhasthům (hospodářům). Jinak nemají důvod chodit z jednoho místa na druhé.”
Sloka 5:
“Ó velký světče, sestavil jsi astrologické poznání, podle něhož může kdokoliv poznat minulé a současné neviditelné skutečnosti. Díky tomuto poznání může každý člověk vědět, co dělal ve svém minulém životě a jaký to má vliv na jeho současný život. To vše je ti známo.”
Sloka 6:
“Můj pane, jsi nejlepším z brāhmaṇů, zvláště proto, že jsi dokonale obeznámený s astrologickou vědou (jyotiḥ-śāstrou). Jsi proto přirozeně duchovním učitelem každé lidské bytosti. Proto, když jsi laskavě přišel do mého domu, vykonej prosím očistné obřady pro mé dva syny.”
Sloka 7:
Gargamuni řekl: “Můj milý Nando Mahārāji, já jsem rodinný kněz Yaduovské dynastie. To je všeobecně známo. Kdybych tedy vykonal očistný obřad pro tvé syny, Kaṁsa by Je považoval za syny Devakī.”
Sloka 8-9:
“Kaṁsa je velký diplomat, ale také velice hříšný člověk. Od Yogamāyi, Devakiny dcery, slyšel, že dítě, které ho má zabít, se již narodilo někde jinde. Slyšel také, že z osmého těhotenství Devakī se nemohla narodit holčička, a ví o tvém přátelství s Vasudevou. Kdyby se tedy doslechl, že jsem já, kněz Yaduovské dynastie, vykonal očistný obřad, mohl by si všechny tyto skutečnosti spojit dohromady a nabýt podezření, že Kṛṣṇa je synem Devakī a Vasudevy. Pak by možná podnikl kroky vedoucí k zabití Kṛṣṇy, a to by bylo neštěstí.”
Sloka 10:
Nanda Mahārāja řekl: “Můj milý mudrci, pokud si myslíš, že by tvá účast na tomto očistném obřadu vzbudila v Kaṁsovi podezření, pak recituj védské hymny potají a proveď obřad druhého zrození zde, v chlévě mého domu, aniž by o tom kdokoliv věděl, včetně mých příbuzných. Tento očistný obřad je totiž nezbytný.”
Sloka 11:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když byl Gargamuni Nandou Mahārājem takto výslovně požádán, aby udělal to, co si již sám přál udělat, vykonal pro Kṛṣṇu a Balarāmu v ústraní obřad udílení jména.
Sloka 12:
Gargamuni pravil: “Toto dítě, syn Rohiṇī, bude svými transcendentálními vlastnostmi přinášet veškeré štěstí svým příbuzným a přátelům. Proto se Mu bude říkat Rāma. A jelikož bude projevovat neobyčejnou tělesnou sílu, bude rovněž známý jako Bala. Navíc se bude jmenovat Saṅkarṣaṇa, neboť spojuje dvě rodiny-Vasudevovu rodinu s rodinou Nandy Mahārāje.”
Sloka 13:
“Tvůj syn Kṛṣṇa se zjevuje jako inkarnace v každém věku. V minulosti měl tři různé barvy-bílou, červenou a žlutou-a nyní se zjevil s načernalou. (V jiné Dvāpara-yuze se zjevil jako Pán Rāmacandra s barvou śuky neboli papouška. Všechny tyto inkarnace se nyní spojily v Kṛṣṇovi.)”
Sloka 14:
“Z mnoha důvodů tento tvůj nádherný syn někdy předtím přišel na svět jako syn Vasudevy. Učení mudrci Ho proto někdy nazývají Vāsudeva.”
Sloka 15:
“Tento tvůj syn má mnohé podoby a jména podle svých transcendentálních vlastností a činností. Já je znám, ale obyčejní lidé ne.”
Sloka 16:
“Toto dítě bude vždy jednat ve váš prospěch, jen aby zvětšilo transcendentální blaženost pastevců Gokuly. A jedině Jeho milostí překonáte všechny nesnáze.”
Sloka 17:
“Ó Nando Mahārāji, historické záznamy dokládají, že když byl Indra svržen z trůnu a k moci se dostala špatná, neschopná vláda, za níž se lidé stali terčem útoku zločinců, toto dítě se zjevilo, aby lidi ochránilo a umožnilo jim vzkvétat a potlačilo darebáky a zloděje.”
Sloka 18:
“Démoni (asurové) nemohou ublížit polobohům, kteří mají Pána Viṣṇua vždy na své straně. Stejně požehnaní jsou všichni jedinci či skupiny, kteří jsou připoutáni ke Kṛṣṇovi. Jelikož Kṛṣṇovi projevují velkou náklonnost, nemohou být nikdy poraženi démony, jako jsou společníci Kaṁsy (nebo vnitřní nepřátelé, smysly).”
Sloka 19:
“Z toho plyne, ó Nando Mahārāji, že toto tvé dítě se vyrovná Nārāyaṇovi svými transcendentálními vlastnostmi, majestátem, jménem, slávou i vlivem. Měli byste Ho všichni vychovávat s velkou péčí a obezřetností.”
Sloka 20:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co Gargamuni poučil Nandu Mahārāje o Kṛṣṇovi a pak odešel do svého domova, se Nanda Mahārāja velice radoval a pomyslel si, že se mu dostalo veškerého štěstí.
Sloka 21:
Zakrátko začali oba bratři, Rāma a Kṛṣṇa, lézt po čtyřech po zemi Vraji a užívat si svých dětských her.
Sloka 22:
Když se Kṛṣṇa a Balarāma, odstrkávající se svýma nožkama, plazili rozbahněnými místy Vraji vytvořenými kravským trusem a močí, připomínali plazící se hady a zvonečky na Jejich kotnících vydávaly okouzlující zvuk. Velmi se jim líbily zvuky nákotníčků jiných lidí, a proto je následovali jako své matky, ale když viděli, že je to někdo jiný, dostali strach a vrátili se ke svým skutečným matkám, Yaśodě a Rohiṇī.
Sloka 23:
Nemluvňata, ozdobená bahnem smíchaným s kravským hnojem a močí, vypadala nádherně. Když přilezla ke svým matkám, Yaśodā a Rohiṇī Je s láskou zdvihly ze země, objaly Je a nechaly Je pít mléko vytékající z jejich prsou. Nemluvňata se při pití usmívala, a odhalovala tak své malé zoubky, při pohledu na něž maminky pociťovaly velkou transcendentální blaženost.
Sloka 24:
Gopī v domě Nandy Mahārāje s potěšením pozorovaly zábavy malého Rāmy a Kṛṣṇy. Někdy se chlapci chytili konců ocasů telátek, a ta Je pak vláčela za sebou sem a tam. Když to ženy uviděly, zanechaly svých domácích povinností a se smíchem si tyto zábavy vychutnávaly.
Sloka 25:
Jelikož matka Yaśodā a Rohiṇī nemohly chránit nemluvňata před nebezpečím, jež hrozilo od rohatých krav, ohně, zvířat s ostrými zuby a drápy, jako jsou opice, psi a kočky, a od trnů, dýk a jiných zbraní povalujících se po zemi, prožívaly neustálou úzkost, a to narušovalo jejich domácí práce. Tehdy byly naprosto vyrovnané ve stavu transcendentální extáze známé jako soužení pocházející z mateřské lásky, neboť právě to se probouzelo v jejich myslích.
Sloka 26:
Ó králi Parīkṣite, za velmi krátkou dobu začali Rāma i Kṛṣṇa sami snadno chodit po Gokule po vlastních nohách, aniž by museli lézt.
Sloka 27:
Potom si Pán Kṛṣṇa společně s Balarāmou začali hrát s ostatními dětmi pastevců dobytka, a tak probouzeli transcendentální blaženost pastevkyň.
Sloka 28:
Všechny gopī ze sousedství, jež pozorovaly Kṛṣṇovu přitažlivou dětskou neposednost, přicházely za matkou Yaśodou, aby mohly znovu a znovu naslouchat o Kṛṣṇových činnostech. Takto k ní promlouvaly.
Sloka 29:
“Naše milá přítelkyně Yaśodo, tvůj syn někdy přichází do našich domů pustit telata ještě před dojením krav, a když se pán domu zlobí, tvůj syn se jenom usmívá. Jindy vymyslí nějaký plán, pomocí něhož ukradne lahodný tvaroh, máslo a mléko, které pak jí a pije. Když se seběhnou opice, rozdělí se s nimi, a jakmile mají břicha tak plná, že už víc nemohou, rozbije nádoby. Jestliže někdy nemůže máslo ani mléko z domu ukrást, hněvá se na hospodáře a mstí se tak, že zlobí malé děti štípáním. Když potom děti spustí pláč, Kṛṣṇa odejde.”
Sloka 30:
“Když jsou mléko a tvaroh zavěšené vysoko u stropu a Kṛṣṇa a Balarāma na ně nedosáhnou, dostanou se k nim tak, že nanosí hromadu prken a převrátí hmoždíř na drcení koření. Jelikož dobře vědí, co nádoba obsahuje, vydlabají do ní otvory. Zatímco se starší gopī věnují domácím pracem, Kṛṣṇa a Balarāma někdy jdou do tmavé místnosti, osvětlí ji cennými drahokamy a šperky na svých tělech a pomocí tohoto světla tam kradou.”
Sloka 31:
“Když je Kṛṣṇa při svých nezbednostech dopaden, pán domu Mu řekne: ,Ó, tak Ty jsi zloděj!’ a předstírá, že se na Něho hněvá. Kṛṣṇa tehdy odpoví: ,Já nejsem zloděj. Ty jsi zloděj!’ Někdy se v našich domech rozzlobeně vymočí a vykálí na nějaké čisté, uklizené místo. Ale teď, naše milá přítelkyně Yaśodo, tady před tebou tento zkušený zloděj sedí jako nesmírně hodný chlapec.” Stávalo se, že se všechny gopī zadívaly na Kṛṣṇu, který tam seděl s očima plnýma strachu, aby Ho Jeho matka nepotrestala, a když viděly Jeho nádherný obličej, místo kárání se Mu jen dívaly do tváře a vychutnávaly transcendentální blaženost. Matka Yaśodā se nad všemi těmito žerty mírně usmívala a vůbec nechtěla své požehnané transcendentální dítě trestat.
Sloka 32:
Jednoho dne, když si Kṛṣṇa hrál se svými malými kamarády-Balarāmou a dalšími syny gopů-přišli všichni za matkou Yaśodou žalovat. Řekli jí: “Matko, Kṛṣṇa jedl hlínu!”
Sloka 33:
Matka Yaśodā si stále dělala starosti o Kṛṣṇovo blaho. Jakmile toto slyšela od Kṛṣṇových přátel, rukama Ho zdvihla, aby se Mu podívala do úst a pokárala Ho. Se strachem v očích pak ke svému synovi promluvila.
Sloka 34:
“Milý Kṛṣṇo, proč jsi tak neposedný, že jíš v ústraní bláto? Řekli mi to na Tebe všichni Tvoji kamarádi, včetně Tvého staršího bratra Balarāmy. Tak jak je to?”
Sloka 35:
Pán Śrī Kṛṣṇa odpověděl: “Moje milá maminko, žádné bláto jsem nejedl. Všichni Moji přátelé, kteří na Mě žalují, jsou lháři. Pokud si myslíš, že mluví pravdu, můžeš se Mi přímo podívat do pusy a přesvědčit se sama.”
Sloka 36:
Matka Yaśodā vyzvala Kṛṣṇu: “Jestli jsi žádnou hlínu nejedl, tak otevři pořádně pusu!” Na tuto výzvu své matky otevřel Kṛṣṇa, syn Nandy Mahārāje a Yaśody, ústa, aby tak předvedl zábavy jako lidské dítě. I když Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, Osobnost Božství, jenž v plné míře oplývá všemi vznešenými atributy, nenarušoval rodičovskou lásku své matky, Jeho velkolepost se automaticky projevila, neboť Kṛṣṇův majestát se nikdy neztrácí, ale projeví se v pravý čas.
Sloka 37-39:
Když na příkaz matky Yaśody Kṛṣṇa otevřel ústa dokořán, spatřila v nich všechny pohyblivé i nehybné bytosti, meziplanetární prostor a všechny světové strany s horami, ostrovy, oceány, povrchem Země, vanoucím větrem, ohněm, Měsícem a hvězdami. Viděla planetární soustavy, vodu, světlo, vzduch, nebe a stvoření proměnou ahaṅkāry. Viděla rovněž smysly, mysl, smyslové vnímání a tři kvality: dobro, vášeň a nevědomost. Spatřila čas vyměřený živým bytostem, přirozený instinkt a karmické reakce a také touhy a různé druhy pohyblivých i nehybných těl. Když viděla všechny tyto prvky vesmírného projevu a s nimi i sebe samu a Vṛndāvan-dhām, naplnily ji pochyby a strach z povahy jejího syna.
Sloka 40:
(Matka Yaśodā se začala v duchu přít sama se sebou:) “Je to sen nebo iluzorní výtvor vnější energie? Vytvořila to má vlastní inteligence nebo je to nějaká mystická síla mého dítěte?”
Sloka 41:
“Odevzdávám se proto Nejvyšší Osobnosti Božství a klaním se Jemu, jenž je nepochopitelný lidskou spekulací, myslí, činnostmi, slovy a argumenty, jenž je původní příčinou tohoto vesmírného projevu, jenž celý vesmír udržuje a díky němuž můžeme vnímat jeho existenci. Pouze se Mu klaním, neboť je mimo dosah mého rozjímání, spekulace, meditace i všech mých hmotných snah.”
Sloka 42:
“To māyā Nejvyššího Pána způsobuje, že se mylně domnívám, že Nanda Mahārāja je můj manžel, že Kṛṣṇa je můj syn, a jelikož jsem královnou Nandy Mahārāje, je všechno bohatství v podobě krav a telat mým vlastnictvím a všichni pastevci se svými ženami jsou moji podřízení. Ve skutečnosti jsem i já věčně podřízená Nejvyššímu Pánovi. On je mým konečným útočištěm.”
Sloka 43:
Milostí Pána matka Yaśodā pochopila skutečnou pravdu. Potom ji však nejvyšší vládce vlivem vnitřní energie, yogamāyi, znovu inspiroval, aby se pohroužila do intenzivní mateřské lásky ke svému synovi.
Sloka 44:
Matka Yaśodā okamžitě zapomněla na iluzi yogamāyi, že jí Kṛṣṇa ve svých ústech ukázal vesmírnou podobu. Posadila si svého syna na klín jako dříve a v srdci ke svému transcendentálnímu dítěti pocítila ještě větší náklonnost.
Sloka 45:
Sláva Nejvyšší Osobnosti Božství je poznávána studiem tří Véd, Upaniṣad, literatury o sāṅkhya-yoze a jiných vaiṣṇavských písem, a přesto matka Yaśodā považovala tuto Nejvyšší Osobu za své obyčejné dítě.
Sloka 46:
Když Parīkṣit Mahārāja slyšel o velkém štěstí matky Yaśody, zeptal se Śukadevy Gosvāmīho: “Ó učený brāhmaṇo, matka Yaśodā dávala ze svého prsu pít mléko Nejvyšší Osobnosti Božství. Jaké příznivé činnosti dříve s Nandou Mahārājem vykonali, aby dosáhli takové dokonalosti extatické lásky?”
Sloka 47:
“I když byl Kṛṣṇa s Vasudevou a Devakī tak spokojen, že sestoupil jako jejich syn, nemohli se těšit z Jeho vznešených dětských zábav, které jsou tak ušlechtilé, že pouhé vyprávění o nich odstraňuje znečištění hmotného světa. Nanda Mahārāja a Yaśodā si však tyto zábavy plně vychutnali, a proto jsou v lepším postavení než Vasudeva a Devakī.”
Sloka 48:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Droṇa, nejlepší z Vasuů, chtěl společně se svou manželkou Dharou splnit nařízení Pána Brahmy, a proto k němu takto promluvil.
Sloka 49:
Droṇa a Dharā řekli: “Prosím, dovol nám narodit se na planetě Zemi, aby se po našem narození zjevil také Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, svrchovaný vládce všech planet, a rozšířil oddanou službu, která je konečným cílem života. Jejím přijetím pak budou moci ti, kdo se narodili v tomto hmotném světě, být velice snadno vysvobozeni ze strastiplných podmínek materialistického života.”
Sloka 50:
Když Brahmā řekl: “Ano, nechť se tak stane,” požehnaný Droṇa, jenž se vyrovnal Bhagavānovi, se zjevil ve Vrajapuru (Vṛndāvanu) jako nesmírně proslulý Nanda Mahārāja a jeho manželka Dharā se zjevila jako matka Yaśodā.
Sloka 51:
Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z Bhāratovců, když se pak Nejvyšší Pán stal synem Nandy Mahārāje a Yaśody, oba si uchovávali stálou, neochvějnou oddanou lásku v rodičovské náladě. A v jejich společnosti rozvinuli kulturu kṛṣṇa-bhakti i všichni ostatní obyvatelé Vṛndāvanu, gopové a gopī.
Sloka 52:
Takto žil Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost, společně s Balarāmou ve Vrajabhūmi (Vṛndāvanu), aby Brahmovo požehnání proměnil ve skutečnost. Tím, že ve svém dětství projevoval různé zábavy, zvětšoval transcendentální potěšení Nandy a ostatních obyvatel Vṛndāvanu.