Śrīmad-bhāgavatam 10.3.26
Verš
ceṣṭām āhuś ceṣṭate yena viśvam
nimeṣādir vatsarānto mahīyāṁs
taṁ tveśānaṁ kṣema-dhāma prapadye
Synonyma
yaḥ — to, co; ayam — tento; kālaḥ — čas (minuty, hodiny, sekundy); tasya — Jeho; te — Tebe; avyakta-bandho — ó můj Pane, Ty jsi počátek neprojeveného (původní mahat-tattva či prakṛti); ceṣṭām — úsilí či zábavy; āhuḥ — je řečeno; ceṣṭate — funguje; yena — díky čemuž; viśvam — celé stvoření; nimeṣa-ādiḥ — počínaje nepatrnými zlomky času; vatsara-antaḥ — až po dobu jednoho roku; mahīyān — mocný; tam — Tobě, Pane; tvā īśānam — Tobě, nejvyšší vládce; kṣema-dhāma — sídlo všeho příznivého; prapadye — zcela se odevzdávám.
Překlad
“Ó Ty, jenž jsi počátkem hmotné energie, toto úžasné stvoření funguje pod vládou mocného času, který se dělí na sekundy, minuty, hodiny a roky. Tento čas, který se rozpíná do mnoha miliónů let, není nic jiného než další podoba Pána Viṣṇua. Pro svou zábavu jednáš jako vládce času, ale jsi zdrojem všeho štěstí. Ó Pane, zcela se Ti odevzdávám.”
Význam
Brahma-saṁhitā (5.52) uvádí:
rājā samasta-sura-mūrtir aśeṣa-tejāḥ
yasyājñayā bhramati saṁbhṛta-kāla-cakro
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
“Slunce je králem všech planetárních systémů a má neomezené zásoby tepla a světla. Uctívám Govindu, prvotního Pána, Nejvyšší Osobnost Božství, pod Jehož vládou i Slunce, považované za oko Pána, obíhá po své pevné dráze věčným časem.” I když se našim zrakům vesmírný projev jeví obrovský a úžasný, omezuje ho kāla, časový faktor. A tento prvek času rovněž podléhá Nejvyšší Osobnosti Božství, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram). Prakṛti, vesmírný projev, podléhá času. Podléhá mu v podstatě vše, ale času vládne Nejvyšší Osobnost Božství. Nejvyšší Pán se proto náporu času nemusí bát. Čas se počítá podle pohybů slunce (savitā). Podle nich lze změřit každou minutu, každou sekundu, každý den, každou noc, každý měsíc i každý rok. Slunce však není nezávislé, neboť mu vládne čas. Bhramati saṁbhṛta-kāla-cakraḥ-slunce se pohybuje uvnitř kāla-cakry, po oběžné dráze dané časem. Spadá pod vládu času, a tomu vládne Nejvyšší Osobnost Božství. Proto Pán nemá z času strach.
Pán je zde nazván slovem avyakta-bandhu, prvotní hybatel celého vesmírného projevu. Vesmírný projev se někdy přirovnává k hrnčířskému kruhu. Když se hrnčířský kruh točí, kdo ho uvedl do pohybu? Samozřejmě hrnčíř, i když někdy vidíme jen pohybující se kruh a hrnčíře nevidíme. Proto se Pán, jenž uvedl do pohybu celý vesmír, nazývá avyakta-bandhu. Vše je vymezeno časem, ale čas plyne pod řízením Pána, který jím proto není omezen.