Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.3.1-5

Verš

śrī-śuka uvāca
atha sarva-guṇopetaḥ
kālaḥ parama-śobhanaḥ
yarhy evājana-janmarkṣaṁ
śāntarkṣa-graha-tārakam
diśaḥ prasedur gaganaṁ
nirmaloḍu-gaṇodayam
mahī maṅgala-bhūyiṣṭha-
pura-grāma-vrajākarā
nadyaḥ prasanna-salilā
hradā jalaruha-śriyaḥ
dvijāli-kula-sannāda-
stavakā vana-rājayaḥ
vavau vāyuḥ sukha-sparśaḥ
puṇya-gandhavahaḥ śuciḥ
agnayaś ca dvijātīnāṁ
śāntās tatra samindhata
manāṁsy āsan prasannāni
sādhūnām asura-druhām
jāyamāne ’jane tasmin
nedur dundubhayaḥ samam

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; atha — u příležitosti Pánova zjevení; sarva — všude; guṇa-upetaḥ — oplývající hmotnými přednostmi nebo prostředky; kālaḥ — příznivá doba; parama-śobhanaḥ — dokonale příznivá po všech stránkách; yarhi — když; eva — jistě; ajana-janma-ṛkṣam — souhvězdí zvané Rohiṇī; śānta-ṛkṣa — žádné souhvězdí nebylo v nepříznivém postavení (všechna byla příznivá); graha-tārakam — a planety a hvězdy jako Aśvinī; diśaḥ — všechny světové strany; praseduḥ — vypadaly příznivě a klidně; gaganam — celý meziplanetární prostor či nebe; nirmala-uḍu-gaṇa-udayam — na němž bylo možno vidět všechny příznivé hvězdy (ve vyšších sférách vesmíru); mahī — Země; maṅgala-bhūyiṣṭha-pura-grāma-vraja-ākarāḥ — jejíž mnohá města, vesnice, pastviny a doly vypadaly šťastně a byly upravené a čisté; nadyaḥ — řeky; prasanna-salilāḥ — voda se pročistila; hradāḥ — jezera nebo velké vodní nádrže; jalaruha-śriyaḥ — vypadaly nádherně, neboť byly plné kvetoucích lotosů; dvija-alikula-sannāda-stavakāḥ — ptáci, zvláště kukačky, a roje včel začali zpívat sladkými hlasy, jako kdyby se modlili k Nejvyšší Osobnosti Božství; vana-rājayaḥ — zelené stromy a rostliny byly také velmi příjemné na pohled; vavau — vál; vāyuḥ — vánek; sukha-sparśaḥ — který byl příjemný na kůži; puṇya-gandha-vahaḥ — který nesl pronikavou vůni; śuciḥ — neznečištěný prachem; agnayaḥ ca — a ohně (na obětních místech); dvijātīnām — brāhmaṇů; śāntāḥ — nerušené, stálé a klidné; tatra — tam; samindhata — hořely; manāṁsi — mysli brāhmaṇů (kterým Kaṁsa předtím pořád naháněl strach); āsan — staly se; prasannāni — zcela spokojené a prosté rušivých vlivů; sādhūnām — brāhmaṇů, kteří byli všichni vaiṣṇavové; asura-druhām — které předtím Kaṁsa a jiní démoni utiskovali a bránili jim v konání náboženských obřadů; jāyamāne — díky zjevení či narození; ajane — Pána Viṣṇua, který se nikdy nerodí; tasmin — v této situaci; neduḥ — zněly; dundubhayaḥ — kotle; samam — současně (z vyšších planet).

Překlad

Poté, v době příznivé pro zjevení Pána, celý vesmír prostoupily příznaky dobra, krásy a míru. Objevilo se souhvězdí Rohiṇī a také hvězdy, jako je Aśvinī. Slunce, Měsíc a ostatní hvězdy a planety byly naprosto klidné. Všechny světové strany se jevily nesmírně příjemně a na bezmračném nebi se třpytily nádherné hvězdy. Země ozdobená městy, vesnicemi, doly a pastvinami vypadala šťastně. V řekách tekla čistá voda a jezera i velké vodní nádrže, plné leknínů a lotosů, byly neobyčejně krásné. Na stromech a zelených rostlinách, obsypaných květy a listy a příjemných na pohled, začali polobohům sladkými hlasy zpívat ptáci, jako například kukačky, a roje včel. Začal vát čistý vánek, jenž vyvolával příjemné pocity na kůži a přenášel vůni květů, a když brāhmaṇové provádějící obřady zapálili podle védských zásad své ohně, vánek nijak nerušil jejich přímé plameny. Když se tedy nezrozený Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, chystal narodit, světci a brāhmaṇové, kteří byli stále utiskováni démony, jako byl Kaṁsa a jeho lidé, pocítili v srdci klid. Současně z vyššího planetárního systému zazněly kotle.

Význam

V Bhagavad-gītě Pán říká, že Jeho zrození a činnosti jsou transcendentální a že ten, kdo jim správně porozumí, je okamžitě způsobilý k přemístění do duchovního světa. Pán přichází na svět jinak než obyčejný člověk, který je nucen přijmout hmotné tělo podle svých minulých činů. Pánovo zjevení je vysvětleno v minulé kapitole-přichází pro vlastní potěšení.

Když dozrál čas pro zjevení Pána, souhvězdí zaujala velice příznivé postavení. Převládal také astrologický vliv souhvězdí zvaného Rohiṇī, které je spojováno se šťastným osudem. Rohiṇī je pod přímým dohledem Brahmy, jenž se zrodil z Viṣṇua, a objevuje se při zjevení Pána Viṣṇua, který se ve skutečnosti nikdy nerodí. Podle astrologických výpočtů existují kromě správného postavení hvězd také příznivé a nepříznivé doby dané různým rozmístěním různých planetárních soustav. V době Kṛṣṇova narození byly planetární soustavy automaticky uspořádány tak, aby bylo vše příznivé.

V té době zavládla na všech světových stranách-na východě, západě, jihu, severu, zkrátka všude-atmosféra míru a blahobytu. Na nebi bylo vidět příznivé hvězdy a na zemi se ve všech městech a vesnicích či na pastvinách a také v myslích všech objevily příznaky štěstí. Řeky byly plné vody a jezera nádherně ozdobená lotosy. Lesy se jen hemžily krásnými ptáky a pávy. Všichni ptáci v lesích se rozezpívali sladkými hlasy a pávi se dali se svými družkami do tance. Vál vítr nesoucí vůni různých květů, jenž byl příjemný na kůži. Brāhmaṇové, kteří byli zvyklí obětovat do ohně, zjistili, že atmosféra jejich domovů je příznivá pro obětování. Rušivými zásahy démonských králů byly ohňové oběti v domech brāhmaṇů téměř znemožněny, ale nyní nastala příležitost ohně znovu v klidu zažehnout. Jelikož brāhmaṇové měli zakázáno obětovat, jejich mysl, inteligence a činnosti byly poznamenány úzkostí. Ve chvíli Kṛṣṇova narození se však jejich mysli automaticky naplnily radostí, protože z nebe uslyšeli hlasitou transcendentální vibraci oznamující zjevení Nejvyšší Osobnosti Božství.

U příležitosti narození Pána Kṛṣṇy nastaly v celém vesmíru změny ročních období. Kṛṣṇa se narodil v měsíci září, ale přitom se zdálo, že je jaro. Ovzduší však bylo velice chladivé-i když nebylo zima-a řeky i vodní nádrže vypadaly tak jako v období śarat, na podzim. Lotosy a lekníny kvetou přes den, ale v době Kṛṣṇova zjevení rozkvetly také, i když to bylo o půlnoci. Vítr, který tehdy vál, byl proto prosycený vůní. Kvůli Kaṁsově zvůli byly védské obřady téměř zrušeny; brāhmaṇové a světci je nemohli provádět s klidnou myslí. Nyní se však začali brāhmaṇové s radostí nerušeně věnovat svým každodenním obřadům. Zaměstnáním asurů je obtěžovat sury, oddané a brāhmaṇy, ale v době Kṛṣṇova zjevení je nikdo neobtěžoval.