Śrīmad-bhāgavatam 10.13.52
Verš
ajādyābhir vibhūtibhiḥ
catur-viṁśatibhis tattvaiḥ
parītā mahad-ādibhiḥ
Synonyma
aṇimā-ādyaiḥ — počínaje aṇimou; mahimabhiḥ — dokonalostmi; ajā-ādyābhiḥ — počínaje Ajou; vibhūtibhiḥ — energiemi; catuḥ-viṁśatibhiḥ — celkem dvaceti čtyřmi; tattvaiḥ — prvky potřebnými ke stvoření hmotného světa; parītāḥ — (všechny viṣṇu-mūrti) byly obestoupeny; mahat-ādibhiḥ — počínaje mahat-tattvou.
Překlad
Všechny viṣṇu-mūrti byly obestoupeny dokonalostmi počínaje aṇimā-siddhi, mystickými energiemi v čele s Ajou a dvaceti čtyřmi prvky, potřebnými ke stvoření hmotného světa, počínaje mahat-tattvou.
Význam
Slovo mahimabhiḥ v tomto verši znamená aiśvarya neboli dokonalosti. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, může dělat cokoliv se Mu zlíbí. To je Jeho aiśvarya. Jemu nemůže nikdo rozkazovat, zato On může rozkazovat každému. Pán v plné míře oplývá šesti vznešenými atributy. (Ṣaḍ-aiśvarya-pūrṇam). Yoga-siddhi neboli jógové dokonalosti, jako je schopnost stát se menší než nejmenší (aṇimā-siddhi) nebo větší než největší (mahimā-siddhi) se nalézají v Pánu Viṣṇuovi. Ṣaḍ-aiśvaryaiḥ pūrṇo ya iha bhagavān (Cc. Ādi 1.3). Slovo ajā znamená māyā neboli mystická síla. Vše tajemné je ve Viṣṇuovi obsaženo v plné míře.
K uvedeným dvaceti čtyřem prvkům patří pět činných smyslů (pañca-karmendriya), pět poznávacích smyslů (pañca-jñānendriya), pět hrubohmotných prvků (pañca-mahābhūta), pět smyslových objektů (pañca-tanmātra), mysl (manas), falešné ego (ahaṅkāra), mahat-tattva a hmotná příroda (prakṛti). Všech těchto dvaceti čtyř prvků slouží k projevení tohoto hmotného světa. Mahat-tattva se dělí do různých subtilních kategorií, ale jejich původní název je mahat-tattva.