Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.12.7-11

Verš

kecid veṇūn vādayanto
dhmāntaḥ śṛṅgāṇi kecana
kecid bhṛṅgaiḥ pragāyantaḥ
kūjantaḥ kokilaiḥ pare
vicchāyābhiḥ pradhāvanto
gacchantaḥ sādhu-haṁsakaiḥ
bakair upaviśantaś ca
nṛtyantaś ca kalāpibhiḥ
vikarṣantaḥ kīśa-bālān
ārohantaś ca tair drumān
vikurvantaś ca taiḥ sākaṁ
plavantaś ca palāśiṣu
sākaṁ bhekair vilaṅghantaḥ
saritaḥ srava-samplutāḥ
vihasantaḥ praticchāyāḥ
śapantaś ca pratisvanān
itthaṁ satāṁ brahma-sukhānubhūtyā
dāsyaṁ gatānāṁ para-daivatena
māyāśritānāṁ nara-dārakeṇa
sākaṁ vijahruḥ kṛta-puṇya-puñjāḥ

Synonyma

kecit — někteří z nich; veṇūn — na flétny; vādayantaḥ — pískající; dhmāntaḥ — troubící; śṛṅgāṇi — na trubky z kravských rohů; kecana — někdo jiný; kecit — někdo; bhṛṅgaiḥ — se čmeláky; pragāyantaḥ — zpívající; kūjantaḥ — napodobující hlas; kokilaiḥ — kukaček; pare — jiní; vicchāyābhiḥ — letícími stíny; pradhāvantaḥ — někdo běžel za ptáky; gacchantaḥ — následující; sādhu — nádherné; haṁsakaiḥ — labutě; bakaiḥ — volavkami stojícími na jednom místě; upaviśantaḥ ca — sedící tiše s nimi; nṛtyantaḥ ca — a tančící; kalāpibhiḥ — s pávy; vikarṣantaḥ — vábící; kīśa-bālān — mladé opice; ārohantaḥ ca — lezoucí na; taiḥ — s opicemi; drumān — stromy; vikurvantaḥ ca — přesně je napodobující; taiḥ — s opicemi; sākam — společně; plavantaḥ ca — přelézající; palāśiṣu — po stromech; sākam — společně s; bhekaiḥ — žábami; vilaṅghantaḥ — skákající jako ony; saritaḥ — voda; srava-samplutāḥ — zmáčeli se ve vodě řeky; vihasantaḥ — smějící se; praticchāyāḥ — stínům; śapantaḥ ca — proklínající; pratisvanān — ozvěny svých hlasů; ittham — takto; satām — transcendentalistů; brahma-sukha-anubhūtyā — s Kṛṣṇou, jenž dává brahma-sukha (Kṛṣṇa je Parabrahman a je zdrojem své osobní záře); dāsyam — služebnický vztah; gatānām — oddaných, kteří přijali; para-daivatena — s Nejvyšší Osobností Božství; māyā-āśritānām — pro ty, kdo žijí v zajetí hmotné energie; nara-dārakeṇa — s Ním, který vypadá jako obyčejné dítě; sākam — společně; vijahruḥ — užívali si; kṛta-puṇya-puñjāḥ — všichni tito chlapci, kteří nahromadili výsledky zbožných činností z mnoha životů.

Překlad

Chlapci se věnovali různým hrám. Někteří pískali na flétny a jiní troubili na trubky z rohů. Někteří napodobovali bzučení čmeláků a jiní hlasy kukaček. Někteří hoši napodobovali letící ptáky tak, že běželi za jejich stíny na zemi, někteří napodobovali ladné pohyby a půvabné pózy labutí, jiní tiše usedali vedle volavek a další napodobovali tanec pávů. Někteří chlapci vábili mladé opice na stromech, někteří skákali na stromy jako opice, někteří se jako opice šklebili a jiní zase přeskakovali z větve na větev. Někteří chlapci šli k peřejím, kde společně s žábami skákali přes řeku, a smáli se, když ve vodě uviděli svůj odraz. Proklínali také ozvěny svých hlasů. Tak si pasáčkové hrávali s Kṛṣṇou, jenž je zdrojem záře Brahmanu pro jñānī, kteří chtějí s touto září splynout, jenž je Nejvyšší Osobností Božství pro oddané, kteří přijali, že jsou věčnými služebníky, a pro obyčejné lidi je jen dalším obyčejným dítětem. Pasáčkové krav, kteří nahromadili výsledky zbožných činností z mnoha životů, se mohli s Nejvyšší Osobností Božství přátelit. Kdo může popsat jejich štěstí?

Význam

Śrīla Rūpa Gosvāmī doporučil: tasmāt kenāpy upāyena manaḥ kṛṣṇe niveśayet (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.4). Člověk může myslet na Kṛṣṇu jako na obyčejné dítě, jako na zdroj záře Brahmanu, jako na původ Paramātmy nebo jako na Nejvyšší Osobnost Božství, ale v každém případě by měl nějakým způsobem soustředit svou pozornost na Kṛṣṇovy lotosové nohy. To je také pokyn Bhagavad-gīty (18.66): sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Śrīmad-Bhāgavatam nabízí nejsnadnější způsob, jak vejít do přímého styku s Kṛṣṇou. Īśvaraḥ sadyo hṛdy avarudhyate 'tra kṛtibhiḥ śuśrūṣubhis tat-kṣanāt (Bhāg. 1.1.2). Když člověk zaměří alespoň trochu své pozornosti na Kṛṣṇu a na činnosti konané s vědomím Kṛṣṇy, umožní mu to bezprostředně dosáhnout nejvyšší dokonalosti života. To je záměr hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Lokasyājānato vidvāṁś cakre sātvata-saṁhitām (Bhāg. 1.7.6). Tajemství úspěchu obyčejní lidé neznají, a proto nám Śrīla Vyāsadeva ze soucitu s ubohými dušemi v tomto hmotném světě-zvláště v současném věku Kali-dal Śrīmad-Bhāgavatam. Śrīmad-bhāgavataṁ purāṇam amalaṁ yad vaiṣṇavānāṁ priyam (Bhāg. 12.13.18). Pro vaiṣṇavy, kteří jsou o něco pokročilejší a jsou si vědomi slávy a moci Pána, je Śrīmad-Bhāgavatam nejdražším védským spisem. Toto tělo musíme nakonec vyměnit (tathā dehāntara-prāptiḥ), a pokud nedbáme na Bhagavad-gītu a Śrīmad-Bhāgavatam, nemůžeme vědět, jaké bude naše příští tělo. Ten, kdo se však drží těchto dvou knih-Bhagavad-gīty a Śrīmad-Bhāgavatamu-má jisté, že v příštím životě získá Kṛṣṇovu společnost (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna). Proto je šíření Śrīmad-Bhāgavatamu po celém světě velmi významnou činností pro dobro teologů, filozofů, transcendentalistů a yogīnů (yoginām api sarveṣām), jakož i obyčejných lidí. Janma-lābhaḥ paraḥ puṁsām ante nārāyaṇa-smṛtiḥ (Bhāg. 2.1.6)-pokud si nějakým způsobem dokážeme na konci života vzpomenout na Kṛṣṇu neboli Nārāyaṇa, náš život bude úspěšný.