Śrīmad-bhāgavatam 10.12.34
Verš
puṣpaiḥ sugā apsarasaś ca nartanaiḥ
gītaiḥ surā vādya-dharāś ca vādyakaiḥ
stavaiś ca viprā jaya-niḥsvanair gaṇāḥ
Synonyma
tataḥ — poté; ati-hṛṣṭāḥ — všichni se velice zaradovali; sva-kṛtaḥ — své příslušné povinnosti; akṛta — vykonávali; arhaṇam — jako uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství; puṣpaiḥ — tím, že z nebeských planet shazovali květy, jež rostou v Nandana-kānaně; su-gāḥ — nebeští pěvci; apsarasaḥ ca — a nebeské tanečnice; nartanaiḥ — tancem; gītaiḥ — zpěvem nebeských písní; surāḥ — všichni polobozi; vādya-dharāḥ ca — ti, kteří hráli na bubny; vādyakaiḥ — každý svou hrou; stavaiḥ ca — a modlitbami; viprāḥ — brāhmaṇové; jaya-niḥsvanaiḥ — prostým oslavováním Nejvyšší Osobnosti Božství; gaṇāḥ — každý.
Překlad
Všichni se radovali. Polobozi začali shazovat květy z Nandana-kānany, nebeské tanečnice se roztančily a Gandharvové, kteří jsou proslulí svým zpěvem, pěli oslavné písně. Bubeníci začali tlouct na kotle a brāhmaṇové přednášeli védské hymny. Všichni, na nebi i na Zemi, tak začali vykonávat své povinnosti, aby oslavili Pána.
Význam
Každý má určitou povinnost. Konečným rozhodnutím śāster (nirūpitaḥ) je, že každý má svými schopnostmi oslavovat Nejvyšší Osobnost Božství. Pokud jste zpěváci, stále oslavujte Nejvyššího Pána pěkným zpěvem. Pokud jste hudebníci, oslavujte Nejvyššího Pána hrou na hudební nástroje. Svanuṣṭhitasya dharmasya saṁsiddhir hari-toṣaṇam (Bhāg. 1.2.13). Dokonalostí života je uspokojit Osobnost Božství. Proto se každý všude, od Země až po nebeské království, věnoval oslavování Nejvyšší Osobnosti Božství. Všichni velcí světci usuzují, že veškeré vlohy, které kdo získal, mají být využity k oslavování Nejvyššího Pána.
sviṣṭasya sūktasya ca buddhi-dattayoḥ
avicyuto 'rthaḥ kavibhir nirūpito
yad uttamaśloka-guṇānuvarṇanam
“Učení mudrci došli k jasnému závěru, že dokonalý cíl rozvoje poznání, askeze, studia Véd, obětí, pronášení hymnů a rozdávání milodarů spočívá v transcendentálních popisech vlastností Pána, jehož opěvují vybrané verše.” (Bhāg. 1.5.22) To je dokonalost života. Každého je třeba učit, jak má pomocí svých schopností oslavovat Nejvyšší Osobnost Božství. Výchova, askeze, pokání, nebo v moderním světě podnikání, průmysl, vzdělání a tak dále-to vše má být využito k oslavování Pána. Pak bude každý na světě šťastný.
Proto Kṛṣṇa přichází projevit své transcendentální činnosti, aby Ho lidé mohli po všech stránkách oslavovat. Hledat způsob oslavování Pána je pravým bádáním; nikoliv snaha porozumět všemu bez Boha. Ta je odsouzena.
jātiḥ śāstraṁ japas tapaḥ
aprāṇasyaiva dehasya
maṇḍanaṁ loka-rañjanam
(Hari-bhakti-sudhodaya 3.11)
Bez bhagavad-bhakti, bez oslavování Nejvyššího Pána, je vše, co máme, pouhou ozdobou na mrtvém těle.