Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.10.2-3

Verš

śrī-śuka uvāca
rudrasyānucarau bhūtvā
sudṛptau dhanadātmajau
kailāsopavane ramye
mandākinyāṁ madotkaṭau
vāruṇīṁ madirāṁ pītvā
madāghūrṇita-locanau
strī-janair anugāyadbhiś
ceratuḥ puṣpite vane

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī odpověděl; rudrasya — Pána Śivy; anucarau — dva velcí oddaní či společníci; bhūtvā — jelikož dosáhli této pozice; su-dṛptau — jelikož byli pyšní na své postavení a tělesnou krásu; dhanada-ātmajau — dva synové Kuvery, pokladníka polobohů; kailāsa-upavane — v malé zahradě vedle Kailāsa Parvaty, sídla Pána Śivy; ramye — na překrásném místě; mandākinyām — u řeky Mandākinī; mada-utkaṭau — nesmírně pyšní a šílení; vāruṇīm — omamný nápoj jménem Vāruṇī; madirām — opojení; pītvā — pijící; mada-āghūrṇita-locanau — v opilosti koulející očima; strī-janaiḥ — se ženami; anugāyadbhiḥ — jež po nich opakovaly to, co oni předzpívávali; ceratuḥ — bezcílně se toulali; puṣpite vane — v pěkné zahradě plné květin.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi Parīkṣite, jelikož se dva Kuverovi synové stali společníky Pána Śivy, na což byli velice pyšní, bylo jim dovoleno navštěvovat zahradu přiléhající k hoře Kailāsu, na břehu řeky Mandākinī. Využívali této možnosti a opájeli se nápojem zvaným Vāruṇī. V doprovodu žen, které zpívaly podle nich, se toulali touto zahradou plnou květin a v opilosti bez ustání kouleli očima.

Význam

Tento verš uvádí některé z hmotných výhod, jichž se dostává těm, kdo se sdružují s Pánem Śivou nebo mu jsou oddáni. To se netýká jen Pána Śivy-i oddaný kteréhokoliv jiného poloboha získá nějaké hmotné výhody. Proto se hloupí lidé stávají oddanými polobohů. Na to kriticky poukazuje Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (7.20): kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante 'nya-devatāḥ. Ti, kdo nejsou oddanými Kṛṣṇy, nacházejí zálibu v ženách, víně a tak dále, a proto je řečeno, že jsou hṛta-jñāna, zbaveni rozumu. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy dokáže na tyto hlupáky snadno upozornit, neboť jsou popsáni v Bhagavad-gītě (7.15), kde Pán Kṛṣṇa říká:

na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvaṁ āśritāḥ

“Ničemové, kteří jsou zcela hloupí, nejnižší z lidí, ti, jež o poznání připravila iluze, a ti, kteří přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.” Každý, kdo není oddaným Kṛṣṇy a neodevzdává se Kṛṣṇovi, je narādhama, nejnižší z lidí, a duṣkṛtī, jenž neustále jedná hříšně. Není tedy těžké zjistit, kdo je člověkem třetí či čtvrté třídy, neboť postavení každého lze snadno určit touto rozhodující zkouškou: je, nebo není oddaným Kṛṣṇy?

Proč je oddaných polobohů více než vaiṣṇavů? Zde je odpověď: Vaiṣṇavové se nezajímají o tak podřadné radosti, jako je víno a ženy, a Kṛṣṇa jim je ani nenabízí.