Śrīmad-bhāgavatam 10.10.12
Verš
avyakta-prabhavāpyayam
ko vidvān ātmasāt kṛtvā
hanti jantūn ṛte ’sataḥ
Synonyma
evam — tak; sādhāraṇam — společné vlastnictví; deham — tělo; avyakta — z neprojevené přírody; prabhava — tak projevené; apyayam — a znovu smísené s neprojeveným (“neboť prach jsi a v prach se navrátíš”); kaḥ — kdo je ta osoba; vidvān — která má skutečné poznání; ātmasāt kṛtvā — prohlašující za své; hanti — zabíjí; jantūn — nebohá zvířata; ṛte — kromě; asataḥ — darebák bez poznání a jasného pochopení.
Překlad
“Toto tělo je koneckonců vytvořeno neprojevenou přírodou, znovu zničeno a smíseno s přírodními prvky. Je tedy společným majetkem všech. Kdo jiný než darebák by za těchto okolností prohlašoval toto vlastnictví za své a při péči o ně páchal tak hříšné činnosti, jako je zabíjení zvířat jen pro uspokojení vlastních rozmarů? Nikdo nemůže takto hřešit, aniž by byl darebák.”
Význam
Ateisté nevěří v existenci duše. Ale i tak nemá člověk důvod zbytečně zabíjet zvířata, není-li skutečně krutý. Tělo je projevenou kombinací hmoty. Na počátku nebylo ničím, ale kombinací hmoty přišlo na svět. Až se tato kombinace opět rozloží, tělo přestane existovat. Na počátku nebylo ničím a na konci také nebude ničím. Proč tedy páchat hříšné činnosti v jeho projeveném stavu? To nemůže dělat nikdo jiný než prvotřídní ničema.