Předmluva autora

Musíme znát současnou potřebu lidské společnosti. A jaká je tato potřeba? Lidská společnost již není tolik omezena zeměpisnými hranicemi na jednotlivé země a společenství. Lidská společnost je širší než ve středověku a celosvětovou tendencí je vytvořit jeden stát nebo jednu společnost. Podle Śrīmad-Bhāgavatamu se ideály duchovního komunismu více méně zakládají na jednotě celé lidské společnosti, a nejen jí, ale i na jednotě veškeré energie živých bytostí. Velcí myslitelé cítí, že by se to mělo stát úspěšnou ideologií. Śrīmad-Bhāgavatam tuto potřebu lidské společnosti uspokojí. Z toho důvodu začíná aforismem z vedāntské filozofie — janmādy asya yataḥ, nastolit ideál společného cíle.

Lidská společnost v současné době nežije v temnotě zapomnění. Na celém světě učinila rychlý pokrok v oblasti hmotného pohodlí, výchovy a hospodářského rozvoje. Ale něco tu přece jen nesouhlasí a dochází tak k velkým konfliktům i kvůli maličkostem. Chybí klíč k tomu, jak lidstvo sjednotit v míru, přátelství a blahobytu se společným cílem. Śrīmad-Bhāgavatam toto přání splní, neboť je kulturním návrhem na opětovné zduchovnění celé lidské společnosti.

Prahlāda Mahārāja, velký student a oddaný, doporučuje, aby se Śrīmad-Bhāgavatam zavedl do vyučování na školách a universitách, neboť to dokáže změnit démonskou tvář celé společnosti:

Nerovnost v lidské společnosti je způsobena tím, že bezbožná civilizace postrádá morální zásady. Existuje Bůh, Všemohoucí, z Něhož vše pochází, Jenž vše udržuje a v Němž nakonec vše spočine. Hmotná věda se velice neumělým způsobem snaží nalézt původní zdroj stvoření. Tento původní zdroj je autoritativně a logicky popsaný v nádherném Bhāgavatamu, tedy ve Śrīmad-Bhāgavatamu.

Śrīmad-Bhāgavatam je transcendentální věda, která nemá za cíl pouze poznat původní zdroj všeho, ale také poznat náš vztah k Němu a naši povinnost dovést celou lidskou společnost k dokonalosti na základě tohoto poznání. Je zcela jedinečný v sanskrtském jazyce, a nyní ho předkládáme také v angličtině a dalších jazycích. Pouhým pozorným čtením člověk dokonale pozná Boha. Bude natolik vzdělaný, že bude nejen schopen ubránit se před útoky ateistů, ale bude také schopen logicky přesvědčit o existenci Boha ostatní.

Śrīmad-Bhāgavatam začíná definicí původního svrchovaného zdroje. Je to autentický komentář k Vedānta-sūtře přímo od jejího autora, Śrīly Vyāsadeva, a postupně se v devíti zpěvech rozvíjí až k nejvyššímu stupni poznání Boha. Jedinou nutnou kvalifikací ke studiu této velké knihy transcendentálního poznání je to, že člověk ji musí studovat postupně krok za krokem a nepřeskakovat, jak by to mohl dělat s obyčejnou knihou. Je třeba ji projít celou, kapitolu za kapitolou. Ke každému verši je uveden sanskrtský text, přepis do latinského písma, synonyma, překlad a vysvětlení; vše uspořádané tak, aby čtenář po přečtení prvních devíti zpěvů zcela jistě realizoval Boha.

Desátý zpěv se od prvních devíti zpěvů liší, protože pojednává přímo o transcendentálních činnostech Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇy. Bez pročtení prvních devíti zpěvů však není možné zachytit skutečný význam desátého zpěvu. Celá kniha se skládá ze dvanácti zpěvů, které jsou samostatnými celky, ale pro všechny čtenáře je dobré, aby je četli po malých částech jeden po druhém.

Musím přiznat, že má prezentace Śrīmad-Bhāgavatamu nebude úplně bez chyb, ale přesto doufám, že myslitelé a vůdčí představitelé společnosti ho přijmou příznivě v duchu následující śloky (ŚB 1.5.11):

“Na druhé straně literatura plná popisů transcendentálního jména, slávy, podoby a zábav neomezeného Svrchovaného Pána je transcendentálním výtvorem určeným k tomu, aby přinesl revoluci do bezbožně žijící civilizace, která se ubírá nesprávným směrem. Taková transcendentální písma ani nemusí být vždy literárně dokonalá, a přesto je poslouchají, zpívají a přijímají čistí lidé, kteří jsou naprosto upřímní.”

Oṁ tat sat

A.C. Bhaktivedanta Swami